Anekdoty a vtipy o blondýnkách

Muž si čte v klidu noviny, když se najednou ozvou kroky a jeho blonďatá manželka jde ze schodů, otevře venkovní dveře, přejde zahradu, odemkne poštovní schránku, zakroutí hlavou a zase jde zpět. Za pár minut se vše opakuje. Kroky na schodech, zase se objeví žena, zase vyjde, přejde zahradu, zase otevře schránku, zakroutí hlavou, vrátí se zpět do domu.
Když se to opakuje asi popáté, muž to nevydrží, zvedne oči od novin a poznamená: „Děje se něco, miláčku?”
A žena odpoví: „Ale nic, jen mi ten můj blbý počítač pořád hlásí, že mám ve schránce nějakou poštu!”

Policajt klepe na dveře blondýnky a ozve se: „Kdo je tam?”
„Já,” odpoví policajt.
Blondýnka udiveně zvolá: „Jak to, že já? Vždyť já jsem přeci tady!”

Ke zvěrolékaři přijde blondýnka ve středních letech se psem, který už očividně dodělává.
„Paní,” povzdechne si veterinář, „je mi to moc líto, ale vašemu pejskovi už není pomoci.”
„Tak mi aspoň povězte, na co zemřel,” dožaduje se blondýnka.
Zvěrolékař psa odpitvá a v žaludku najde chomáč chlupů. Když to žena uvidí, vykřikne: „To není možné! Na stejnou nemoc zemřel i můj manžel!”

Lichotí chlápek blondýně: „Vy jste taková šťabajzna, že byste mohla mít na každém prstu deset nápadníků.”
Blondýnka se ušklíbne: „Ó vy šibale, to bych jich musela mít devadesát!”

Mladý muž a krásná blondýnka večeří v luxusní restauraci. Servírka, která u vedlejšího stolu přijímá objednávku, si všimne, že muž najednou sklouzl pod stůl, ale žena se tváří jako by o tom nic nevěděla. Servírce to nedá, přistoupí ke stolu a upozorní ji: „Promiňte, paní, ale myslím, že váš muž právě spadl pod stůl...”
Mladá žena si usrkne vína a odpoví: „Ba ne, můj muž právě teď vešel do dveří!”

Blondýnka si prohlíží jídelní lístek a zavolá si číšníka: „Prosím vás, co je to ten kaviár?”
„Vajíčka z jesetera, slečno.”
„Dobře, tak mi dejte dvě naměkko.”

Dvě blondýnky v zimě postávají na nádraží a jedna nelibě konstatuje: „Člověče, mně je nějaká zima na ruce.”
„Tak si je strč do kapsy,” radí jí druhá.
První zavrtí hlavou: „Já nemůžu, mám v ní rukavice.”

Jedou černovláska, zrzka a blondýnka autem po poušti. Najednou jim vyhoří motor, a tak se vydají dál pěšky. Černovláska si s sebou bere jídlo, zrzka pití a blondýna si vezme dveře. Těm dvěma to nedá a ptají se jí: „Proč s sebou taháš ty dveře?”
Blondýnka odpoví: „Abych si mohla stáhnout okýnko, až mi bude vedro!”

„Myslím, že si potřebuju odpočinout od práce,” svěřil se blondýnce spolupracovník.
„A jak si myslíš, že to uděláš?”
„Počkej, hned ti to ukážu,” prohlásil přesvědčeně a pověsil se za trám hlavou dolů.
Přišel šéf, vidí zaměstnance visícího ze stropu a ptá se ho, co dělá.
„Jsem žárovka,” odpověděl chlap.
„Myslím, že potřebuješ volno,” usoudil nadřízený.
Tak chlápek seskočil a odešel. Blondýna si to hned namířila za ním. Šéf se na ni zlobí: „Co to děláte? Kam jdete?!”
„Domů - nemůžu přece pracovat ve tmě!”

Letí atom blondýnčinou hlavou a narazí do mozku. Vzpamatuje se a povídá: „Promiň, já jsem tě neviděl!”