Černý humor

Lidojedi překopávají pole a pořád nacházejí další a další kosti. Když to takhle jde už přes pět hodin, jejich náčelník se rozčílí: „Dejte mi do ruky toho pitomce, co nám říkal, že jsou tady masové hroby!”

Spadne chlapec do propasti a kamarád na něj volá: „Nezlomil sis nic?”
„Ne!”
„Nebacil ses?”
„Ne!”
„Neodřel ses?”
„Ne!”
„Jak je to možný, taková hluboká propast?”
„To asi tím, že ještě pořád padám!”

Na okraji buše obědvají dva kanibalové. Jeden se otočí k druhému a znechuceně se zamračí: „Ty, Mbu, já tu tvoji tchyni neměl nikdy moc rád!”
„Tak ji nech být a vem si brambory.”

Chlápek chce spáchat sebevraždu, a tak skočí z desátého patra. Ve vzduchu počítá: „Deset, devět, osm, sedm, šest... osm, sedm, šest... Sakra, někde se mi zahákly kšandy!”

Dva muži jdou z večírku a rozhodnou se zkrátit si cestu chůzí přes hřbitov. Nejdřív jim to přijde legrační, ale jak jdou dál, tak postupně dostávají strach, a najednou uprostřed hřbitova slyší zřetelně pravidelné klepání ze zamlženého stínu. Muži se vyděsí k smrti a pak zjistí, že ten zvuk vydává starší muž, který s kladívkem a rydlem něco vytesává do náhrobku.
„Jé,” oddychne si jeden z mužů. „Vy jste nás, ale vylekal. My už jsme začali věřit na duchy. Co tady, prosím vás, děláte tak pozdě v noci?”
„Ale,” řekne stařík. „Ti blbci tady zkomolili moje příjmení.”

Jdou dvě malomocné děti do školy a jedno povídá: „To jsem zvědav, co nám dneska asi odpadne?”

„Miláčku,” táže se lidojedka, „neměl bys chuť na něco malého k zakousnutí?”
„Ano,” připouští kanibal, „ale naše děcka nech na pokoji!”

Terorista z IRA umře a stojí před nebeskou bránou. Svatý Petr otevře dveře, prohledá Knihu Života a rezolutně praví: „Ty sem nesmíš, ty jsi terorista!”
Paddy odpoví: „Já nechci dovnitř, ale vy máte tři minuty na to, abyste se dostal ven!”

„Tatínku,” zajímá se synek, „proč sebou dědeček tak cuká?”
Otec ho okřikne: „Nezdržuj a podej mi sekeru!”

Otec se synem skáčí z letadla s padákem z výšky 1000 metrů nad zemí. Jsou v 750 metrech a otec volá na syna: „Otevři si padák!”
Syn v klidu odvětí: „Času dóost!”
Jsou 500 metrů nad zemí. Otec naléhá: „Otevři si padák!”
Syn zase: „Času dóost!”
Tato scéna se několikrát opakuje, až jsou 5 metrů nad zemí. Otec, na pokraji zhroucení, hystericky řve: „Otevři si padááák!”
Syn nechápavě zavrtí hlavou: „Na co? To už skočím!”