Černý humor

Hoří dům, vnikne do něj hasič a vynáší nádhernou dívku. Ta se k němu přitulí a děkuje: „Muselo vás to stát mnoho úsilí pro mne dojít.”
„Ano, zvláště než jsem přepral čtyři kolegy, co vás chtěli zachránit také!”

„Paní Nováková, slyšela jsem, že u vás hořelo.”
„Máte pravdu, uhořel můj muž i s dětma, ale naštěstí jsme byli pojištěni.”
„A vám se nic nestalo?”
„Ále, jenom mne bolí zápěstí.”
„To mi povídejte, a z čeho?”
„No nejdříve jak jsem nesla ten těžkej kanystr a pak jak jsem držela kliku, aby ty svině neutekly!”

Zpráva z tisku: „Chyť si svého Pražáka je název soutěže, která právě finišuje na Mělnicku. Naposledy zde proběhla v roce 1890.”

Lékař a krejčí kráčí v pohřebním průvodu a krejčí si lékaři postěžuje: „Vy se holt máte, vám zfušovanou práci nikdo nevrací jako mně!”

Na pobřeží sedí dva lidožrouti, otec a syn. Najednou k nim připlouvá na voru trosečnice. Je to krásná, mladá blondýnka.
„Jé, táto, sežereme ji,” navrhne syn.
„Kdepak, synku,” namítne táta kanibal. „Vezmeme ji domů a sežereme mámu!”

Letí ruské letadlo s vojenskou jednotkou z Moskvy do Afghánistánu a velitel svým chlapcům oznamuje: „Vojáci, za každou donesenou hlavu Talibance bude láhev vodky a den dovolené.”
Mužstvo jednotně zvolá hlasité: „Huráá!”
Letadlo přistane, vojáci se vyhrnou ven. Za půl hodiny se vracejí, každý nese dvě hlavy.
„Dobře, vojáci,” povídá velitel. „Ale tohle bylo pouze mezipřistání v Azerbajdžánu!”

Je nádherný den, tak se rodina vydá na výlet. Jedou po dálnici do Prahy. Na 14. kilometru D1 tatínek začíná zrychlovat ze 180 km/h na 230 km/h, ale nezvládne řízení a dostane smyk. Jeden kotoul, druhý, vypadá to hrozivě. Přijede záchranka, odveze rodinu do nemocnice. Tam se po týdnu tatínek probere z těžkého kómatu. Ptá se doktora: „Pane doktore, jak to vypadá s mojí dcerou, miss ČR?”
„No to víte, jak jste dělali ty sudy, vaše dcera dřela hlavou o asfalt. Má takovej ksicht, že ji nepozná ani vlastní máma, to vám garantuju.”
„To je strašné,” pronese táta. „Co můj syn, fotbalový mistr ČR?”
„Hm, ten má přelámaný nohy tak, že bude rád, když bude na vozíku.”
Otci rodiny se zamlží zrak: „Ježíši, co se mi může stát horšího?”
Doktor se škodolibě zasměje a řekne: „Víte, to byl vtip, je Apríl. Všichni jsou mrtví.”

Přijde Ládin domů a ptá se: „Nesháněl mě někdo?”

Rodina lidojedů sedí u ohně. Otec vezme lžíci, zamíchá v kotli, ochutná a vrazí ženě facku. Ta se rozpláče, a on jí povídá: „Stará, kolikrát jsem ti říkal - než dáš maso do polívky, sundej z něj ponožky!”

Havaruje auto se šéfem a jeho sekretářkou. Šofér je na místě mrtvý, sekretářka napíchnutá na stromě, šéfovi se nic nestalo, ale strašně křičí. To naštve jednoho policajta a osopí se na něj: „Buďte zticha. Nevidíte, že ta žena mele z posledního?!”
„Jen se podívejte,” zděšeně ukazuje nešťastník, „co má v ruce!”