Anekdoty a vtipy o cestování

Budí kamaráda námořník v krčmě pod stolem. Kamarád nic, spí jako dřevo. Námořník s ním tedy hrubě zatřese a křičí mu do ucha: „Georgi, vzpamatuj se! Upadlo ti tělo!”

Ze zadu autobusu: „Ty s tím dneska jedeš jak s hnojem!”
Ze předu od řidiče: „Co naložím, to vezu.”

Piloti havarují v poušti a dohodnou se, že každý půjde den opačným směrem, pak se vrátí a řeknou si, co našli. Když se tak stane, ptá se jeden druhého: „Našel jsi něco?”
„Vůbec nic, a ty?”
„Mám dobrou a špatnou zprávu.”
„Tak napřed tu špatnou!”
„Našel jsem akorát hromadu velbloudího trusu!”
„Fuj, a ta dobrá?”
„Vydrží nám skoro na dva měsíce!”

Horský průvodce říká: „Kdyby dámy na chvilku zmlkly, slyšeli bychom řev vodopádů.”

Přijde mladý muž do baru, objedná si, napije se a začne se rozhlížet kolem sebe. Vtom spatří strašně malého človíčka, jak stojí na barové stoličce a přesto stěží dosáhne na skleničku. Ptá se tedy barmana: „Kdo to je, ten trpaslík? Takhle malého člověka jsem v životě neviděl.”
Nato se barman otočí k trpaslíkovi: „Pane Hanzelka, řekni tady mladýmu, jak jsi tenkrát v Jižní Americe řekl tomu šamanovi, že je podvodník a umí houby!”

Ptal se rychlík Pendolina: „Hele, kam pojedeš letos na dovolenou?”
Pendolino: „Do Ostravy.”
Rychlík: „Proč zrovna do Ostravy?”
Pendolino: „Ještě jsem tam nikdy nebyl!”

Jede poloprázdné Pendolino, strojvedoucí vidí babičku a volá na ni: „Babi, naskočte si, já vás kousek svezu!”
„Ne, děkuji, já dneska spěchám!”

Letní host si stěžuje: „Tady se ani nedá sníst oběd, když tu létá tolik much.”
„Z toho si nic nedělejte, ony tu létají jenom při obědě, zbytek času sedí venku na hnojišti!”

Na koupališti si chlápek povídá s krásnou slečnou a ta se ho ptá: „Co je to za tu paní, co se na nás pořád dívá?”
„Ani se neptejte, budu mít co dělat, abych jí vysvětlil, kdo jste vy!”

Start letadla, kapitán jako obyčejně: „Vážené dámy a páni, pěkně vás vítám na palubě našeho letadla. Náš let probíhá nad Atlantickým oceánem, ve výšce 10 000 metrů, rychlost je 900 km/h, teplota vzduchu... sakra! Do řiti! Mě šlehne! Jéžišmarjá!”
Kapitán se odmlčí, mrtvolné ticho, pasažéři jsou bledí, panika, křik... Po delší chvíli se kapitán ohlásí: „Dámy a páni, prosím, omluvte mě! Letuška mě polila. Kdyby jste jen viděli moje kalhoty zepředu...”
Jeden z pasažérů křikne: „Ty hovado! Kdybys viděl moje kalhoty zezadu!”