Anekdoty a vtipy o cikánech a Rómech

V divadle: „Pane řediteli, mám dvě zprávy. Jednu dobrou a druhou špatnou.”
„Nejdřív tu dobrou.”
„Večerní představení Cikánský baron je úplně vyprodáno.”
„Prima, a ta špatná?”
„Všechny lístky skoupili skinové!”

Chlubí se cikánka reportérům od novin a televize: „Na státu jsme vysoudili milion, koupili jsme si bavoráka, a tak teď pro podporu nemusíme chodit pěšky.”

Předseda pokyne cikánovi, který se chce stát komunistou: „Tak povídej, Dežo, proč chceš vstoupit do strany?”
Cikán říká: „Můj táta byl taky komunista.”
„No, a jaké další zásluhy máš?”
„I můj děda byl komunista.”
„No, a co dál?”
„I můj praděda byl komunista.”
„Nekecej, Dežo,” zlobí se předseda. „Tenkrát ještě žádná strana nebyla.”
Cikán odpoví: „Jo, to máte pravdu, ale také se už kradlo!”

Přijde cikán k doktorovi: „Pane doktor, mám dvě zvířecí choroby.”
„To by mě zajímalo, jaké?”
„No, žeru jako kráva a piju jako kůň.”
„Tak to já u vás vidím hned pět chorob,” praví lékař. „Kromě těch dvou ještě smrdíte jako tchoř, jste špinavý jako prase a líný jako veš!”

Paní učitelka ve druhé třídě na základní škole povídá: „Děti, kdo z vás mi řekne, co hezkého dělal včera po škole?”
Přihlásí se Pepíček: „Včera jsem si hrál s Aničkou na písečku.”
„Výborně, Pepíčku,” chválí ho kantorka. „Jestli napíšeš na tabuli správně slovo PÍSEK, tak ode mě dostaneš koláček a můžeš ho hned sníst.”
Pepíček uspěl a už dlabe koláček. Přihlásí se Anička: „Včera jsem si hrála s Pepíčkem na písečku.”
Učitelka na to: „No krása, Aničko. Jestli napíšeš správně na tabuli slovo HRA, i ty dostaneš koláček.”
Anička napsala a dostala koláček. Ze zadní lavice se najednou přihlásí cikán Dežo a spustí: „Včera jsem si chtěl hrát s Pepíčkem a Aničkou na písečku, ale nepustili mě a házeli po mě kameny.”
„No to je smutné, Dežko,” uzná učitelka. „Ale ty máš taky šanci získat koláček, pokud správně napíšeš na tabuli větu TO JE DO NEBE VOLAJÍCÍ RASOVÁ DISKRIMINACE!”

„Cikáne, kde děláš?”
„Na letišti.”
„A co tam děláš?”
„Lítám.”
„A s čím?”
„S kolečkem!”

Dežo leží se ženou v posteli a ta škemrá: „Dežo, povedz mi dačo pekné. Povedz, ty moje zlatko najkrajšie.”
„Ty moje zlatko najkrajšie,” povídá Dežo.
„Ách, a teraz povedz, ty muoj poklad najdražší.”
„Ty muoj poklad najdražší,” na to Dežo.
„A teraz, Dežo, povedz dačo od seba, zo svojej hlavy sám.”
„Spi už, ty piča!”

Baví se dva cikáni: „Izidore, kde dělá tvůj otec?”
„Nikde, přejel ho válec.”
„A kde dělá tvoje matka?”
„Taky nikde, přejel ji válec.”
„A kde děláš ty?”
„Já jezdím tím válcem!”

Přijde cikáně za maminkou, drží v ruce lžičku a zajímá se: „Mami, co to je?”
„To nevím,” pokrčí matka rameny. „Jdi se zeptat babičky, ta to určitě bude vědět.”
Malinké jde za babičkou a ta si také neví rady: „Tak to tedy nevím, jdi se zeptat dědečka. Ten vystudoval vysokou.”
Cikáně tedy zajde za dědečkem. Ten na lžičku koukne a rychle ji zahodí: „Fuj, mládě od lopaty!”

Ptá se cikán na stavbě druhého cikána: „Fero, co jsi dal ženě k výročí svatby?”
„Podnos.”
„No vidíš,” na to první, „aj já jsem mohl tej mojí jednu napálit!”