Anekdoty a vtipy o dětech a rodičích

Paní učitelka zadala dětem úkol, aby složily nějakou básničku. Protože si však byla vědoma toho, že Pepíček je známý sprosťák, určila, že v básni musí být slova: zahrada, rýč a jáma.
„Na taková slova Pepíček určitě nic sprostého vymyslet nedokáže,” myslela si.
Druhý den ve škole je mezi jinými vyvolán též Pepíček a spustí: „Máme na zahradě jamku, a v ní taťka šuká mamku. A já stojím u rýče. Kurva! To mám rodiče!”

„Půjdeš si ven hrát?” ptá se Pepíčka spolužák.
„Rád bych, ale nemůžu,” smutně utrousí Pepík. „Musím pomáhat tátovi s mým úkolem!”

Paní k přijímané služce: „Proč vás propustili z posledního místa?”
„Zapomněla jsem vykoupat děti.”
Pepíček: „Mami, tuhle vezmeme!”

František ukazuje otci vysvědčení: „Teda, něco tak strašného jsem ještě neviděl...”
„Já taky ne, včera jsem to našel ve tvých věcech.”

Tři kluci se hádají, kdo má nejmenšího dědečka. Nejmladší řekne: „Já mám tak malého dědečka, že si stoupne pod stůl.”
A další se chlubí: „Já mám tak malého dědečka, že si stoupne pod židli.”
Třetí smutně povídá: „Já už dědečka nemám, zabil se v angličáku.”

„Mami, je pravda, jak říká farář o smrti V prach se obrátíš?”
„Ano!”
„A proč tedy pod naší postelí umřelo tolik lidí?”

„Pepíčku, jak poznáš třešeň od jabloně?”
„Podle plodů!”
„A když plody ještě nemají?”
„Tak počkám!”

Jde tatínek s Pepíčkem kolem bordelu a Pepíček se ptá: „Tati, co je to vlastně ten bordel?”
„To je, Pepíčku, místo, kde mají dobroty.”
Druhý den jde Pepíček sám ze školy a zastaví se tam. Potká bordelmamá a ta se ho ptá: „Co tu chceš?”
„Jdu na dobroty,” vysvětluje hoch.
Bordelmamá ho zavede do kuchyně a dá mu palačinky. Když přijde domů, táta se ho ptá: „Kde jsi byl?!”
„Na dobrotách,” odpoví Pepíček a popisuje, co tam dělal: „První, tu jsem v pohodě zvládl, druhou jen tak tak a třetí jsem roztáhl a vylízal...”

Máma povídá ráno svému synovi: „Vezmi si čisté spodní prádlo - co kdyby tě srazilo auto?”

Dospívající dcera přijde domů ze školy a otec jí vzkazuje: „Byl za mnou dnes jeden mladík a prosil o tvoji ruku.”
Mladá dívka dychtí po odpovědi: „A souhlasil jsi, tati?”
„Ten chlapík mi byl moc sympatický,” protahuje otec. „Tak jsem mu to radši vymluvil!”