Anekdoty a vtipy o dětech a rodičích

Jde chlapeček v noci okolo ložnice a slyší divné zvuky. Podívá se klíčovou dírkou, zakroutí hlavou, jde pryč a říká si pro sebe: „A když si já cucám palec, tak se může zbláznit!”

Máma vysvětluje malému Karlíkovi, co je to zrcadlo: „Kam se díváš, když se chceš přesvědčit, jestli už máš čistý obličej?”
„Na ručník!”

Paní učitelka ve školce pomáhá dítěti obout si malé kovbojské boty. Oba tlačí, tahají, pořád se do těch bot nemůžou dostat. Když se to konečně podaří, oba si celí upocení sednou, chlapeček se podívá na boty a říká: „Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.”
Tak se učitelka podívala a opravdu. Zachovala klid, boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali, tentokrát na správné nohy. Chlapeček se podívá na botičky a namítne: „To ale nejsou moje boty.”
Učitelka se kousne do jazyka a s námahou zase botičky sundají. Ale chlapeček opět povídá: „To nejsou moje boty, to jsou boty mého bratra a máma mě je nechává nosit.”
Učitelka už neví, jestli se má smát nebo plakat. Znovu však pomůže chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné námaze pomáhá do kabátu, udiveně se ho zeptá: „Kde máš rukavičky?”
A chlapeček prohlásí: „Já je mám nacpané v botičkách!”
(Soudní proces s učitelkou začne příští měsíc.)

Jarda píše domů ze zimního výcviku: „Je tady moc prima. Učíme se boxovat. Ta nová rovnátka na zuby už nebudu potřebovat!”

Čůrá na chodníku pětiletý kluk. Přijde k němu policajt a straší ho: „To se tady nesmí. Okamžitě přestaň, nebo ti toho tvýho camfrdlíka uříznu!”
Kluk jde dál a za chvíli vidí nad kanálem na bobku holčičku.
„Hele, to se nesmí,” křičí na ni, zvedne jí sukýnku, ale pak mávne rukou: „Čůrej dál. U tebe už ten polda byl, viď?”

„Synu,” praví rozvážně pan Bednář, „ještě nemáš dost zkušeností, aby ses mohl oženit.”
Mladý Bednář se ho táže: „A kdy je na to tedy, podle tebe, člověk dostatečně zralý?”
Otec odvětí: „Když začne chápat, že ženit se nestojí za to!”

Otec nečekaně vstoupí do pokoje své dcery a vidí, jak leží v posteli nahá s nějakým chlapcem.
„Ty hajzle,” rozlítí se, „já tě naučím šukat mi dceru!”
„To není třeba,” odvětí mladík, „právě jsem se to naučil sám.”

Přijde Pepíček ze školy a povídá tatínkovi, že dostal pětku z matiky.
„Jak to?” ptá se podrážděně otec.
„Nejdříve se mě učitelka zeptala, kolik je třikrát dva. A já jí povídám, že šest,” vypráví Pepíček.
„No, to je správně,” na to tatík.
„A pak se mě zeptala, kolik je dvakrát tři,” pokračuje Pepíček.
„A jakej je v tom, kurva, rozdíl?” rozčílí se tatík.
Pepíček pokrčí rameny: „Přesně to jsem řekl.”

„Tati, proč se děti nemohou dívat na ten film o půlnoci?”
„Seď tiše a uvidíš!”

„Tati, kdy mi koupíš tu koloběžku, co jsi mi slíbil?”
„Hned jak dostaneš první důchod!”