Anekdoty a vtipy o dětech a rodičích

Otec se rozhodl, že je nejvyšší čas dostat rozvernému synovi do hlavy trochu rozumu: „Podívej, Pepíčku, už budeš dospělý a měl bys začít brát život trochu vážně. Uvědom si, kde bys byl, kdybych teď náhle umřel?”
„No, já bych byl právě tady,” povídá hoch. „Ale otázka je, kde bys byl ty?”

Rodinka v přírodě: „Tatí, co je to za ovoce?”
„To jsou modré blumy, synku.”
„A tatí, proč jsou červené?”
„Protože jsou ještě zelené.”

Pán prosí hocha postávajícího u vchodu do paneláku: „Prosím tě, chlapečku, ukážeš mi, kde bydlí pan Novák?”
Chlapeček ho vyvede po schodech do desátého patra a ukáže na jedny dveře: „Tady bydlí, ale jestli s ním chcete mluvit, tak sedí před domem na lavičce.”

„Můžeš mi říct,” zlobí se otec, „za co jsi dostal trojku z mravů?!”
„Kouřil jsem na záchodě,” přiznává se hříšník.
„To mi nepovídej, za to jsem já dostal dvojku!”
„No jo,” brání se syn, „ale tys určitě nepoblil učitelku!”

Rozhovor otce a syna: „Pepíčku, máma mi říkala, že bychom si měli promluvit o sexu. Políbil jsi už někdy nějakou ženu?”
„Jasně, tati.”
„A co ti říkala?”
„Nevím,” přiznává čipera, „přitlačila mi stehnama uši!”

Přijde syn k mamince a ptá se jí, jak na to má jít. Máma mu řekne, že se schová pod postel a že mu bude radit. Syn si přivede domů holku a oba se posadí na postel. Najednou se ozve hlas jakoby ze záhrobí: „Sundej jí všechny šaty a polož ji na postel.”
Jak ji pokládal na postel, bouchnul se o poličku do hlavy tak silně, že mu začala stříkat krev.
„Maminko, krev, krev, krev!” začal zděšeně křičet.
Maminka se jenom pousmála a řekla: „To je dobře. Víc, víc, víc!”
A milý synáček si umlátil hlavu o poličku.
(Z toho vyplývá: Nemějte nad postelí poličku!)

Malá Vendulka přijde do koupelny zrovna, když se maminka koupe. Podívá se na ni a vidí, že má mezi nohama chloupky.
„Maminko,” ptá se holčička, „kdy budu mít mezi nohama taky chloupky?”
„Až ti bude třináct,” odpoví máma.
Druhý den jde Vendulka do koupelny, když se koupe tatínek. Podívá se na něj a vidí, že se mezi jeho nohama něco houpe.
„Tatínku,” zajímá se děvčátko, „kdy budu mít mezi nohama to, co tam máš ty?”
A táta povídá: „Až nebude maminka doma.”

Novákovi, kteří bydlí v malém panelákovém bytě, na sebe dostanou chuť, a tak řeknou malému Pepíčkovi, aby se díval chvíli z okna a hlásil, co se venku děje, aby ho nějak zaměstnali.
Pepíček tedy hlásí: „U Ptáčků se dívaj na televizi, u Králů večeřej, u Horvátů se paní Horvátová sprchuje a u Kroutilů se souloží.”
Novákovi se zarazí a ptají se Pepíčka, jak na to přišel.
„No, Honza taky kouká z okna...”

„Mami, kup mi velblouda!”
„A čím bychom ho krmili?”
„Kup mi ho ze zoologické zahrady, tam se krmit nesmí!”

Anička se vrací domů ze školy: „Mami, já už se tam nevrátím.”
„A proč ne?”
„Ta učitelka nic nezná. Pořád se nás na něco ptá.”