Anekdoty a vtipy o dětech a rodičích

Prochází se otec se synem v parku a malý říká: „Tati, co to ten cizí pejsek dělá naší fence?”
„No, víš, on ji pumpuje.”
Po návratu domů tatínek jede na služební cestu, a když se po několika dnech vrátí, přijde k němu syn a říká: „Tati, když jsi byl pryč, přišel k nám jeden pán a já viděl, jak maminku v ložnici pumpoval a ještě jí kontroloval jazykem, jestli neuchází.”

„Maminko, ten pán před školou mi řekl, že když s ním půjdu do sklepa, koupí mi botičky.”
„Jéžiši, a jaký botičky?”
„No přece tyhle!”

„Tak co, Pepíčku, kde jsi byl o prázdninách?”
„S maminkou a jejím novým přítelem u moře.”
„A jak ses měl s novým otcem?”
„Výborně, vždycky ráno mě odvezl daleko od břehu a já jsem plaval zpátky.”
„To jsi zvládnul?”
„V pohodě, akorát mi dělalo problém dostat se z toho zavázaného pytle!”

Paní domlouvá synovi: „Pepíčku, než půjdeš do školy, umyj si ruce!”
„Ale proč, mami, stejně se nebudu hlásit!”

Povídají si tři holčičky. První: „To jsou poblémy, to jsou poblémy, nakrmí mě maminka, nenakrmí mě maminka.”
Druhá: „To jsou poblémy, to jsou poblémy, přebalí mě maminka, nepřebalí mě maminka.”
A třetí: „To jsou poblémy, to jsou poblémy, sedla jsem si na dudlík, jsem panna, nejsem panna...”

„Tati, půjč mi ponožky, mně se ty moje zlomily.”
„Jo, půjč si je, jsou támhle opřený v koutě.”

Jedou dědeček s vnoučkem autobusem a po chvilce si k nim přisedne starší, silně namalovaná paní. Vnouček na ni chvilku zaujatě kouká, nakonec to nevydrží a pěkně od plic se dědečka zeptá, proč je ta paní tak pomalovaná. Dědeček se k němu nakloní a něco mu dlouze vysvětluje, chlapec jen vážně pokyvuje hlavičkou a vypadá velmi zamyšleně. A když děda dokončí svůj výklad, zvědavě se zeptá: „A dědo, co je to stará ochechule?”

„Mami,” chlubí se Otík, „dnes jsem se v parku jedné paní moc líbil.”
„Opravdu? A co říkala?”
„Že jestli jsou všechny děti jako já, tak hned začne brát Antigest.”

Tatínek poslal zlobivého synka za trest brzo spát. Za chvilku se z pokojíčku ozvalo: „Tati?”
„Co je?”
„Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?”
„Ne. Měl ses chovat líp. A teď zhasnout!”
O pět minut později: „Tati?”
„Co je zase?”
„Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?”
„Už jsem ti řekl, že ne! A jestli se ještě jednou zeptáš, tak ti půjdu nasekat zadek!”
O pět minut později: „Tati?”
„Co je?”
„Až mi půjdeš naplácat, mohl bys s sebou vzít sklenici vody?”

„Na světě není spravedlnost!” povzdechl si synáček jednoho chirurga. „Táta každého uspí, ale mě řeže bez uspání!”