Anekdoty a vtipy o doktorech a pacientech

„Pane doktore, jak jste dokázal, aby byla moje žena celý den zticha?” vyzvídá pán před ordinací.
„Snadno,” povídá lékař. „Dal jsem jí korálek a řekl jsem, aby neotvírala ústa, dokud se ta tabletka úplně nerozpustí!”

K lékaři přijde muž, z nosu mu kouká celerová nať, z uší mrkev a petržel.
„Pane doktore,” táže se, „co mi může být?”
Doktor na něj mrkne a zkonstatuje: „To je jasné, jíte moc vitaminů!”

Přišli manželé Novákovi k zubaři. Na panu Novákovi bylo vidět, že spěchá. Povídá zubaři: „Pane doktore, žádné vymyšlenosti. Žádné umrtvení, žádné prášky. Prostě jen vemte kleště a vytrhněte to.”
„Tedy, obdivuji váš stoický klid. Kéž bych měl víc takových pacientů. Tak mi ukažte, který zub to je.”
„Marie, ukaž mu ten svůj zub!”

Pacient se před operací shání po peněžence.
„Ale to nespěchejte,” pousměje se sestra, „vděčnost primáři můžete vyjádřit až po operaci.”
„Na to já nemyslím, chci si jen přepočítat peníze, než mě uspíte.”

Z operačního sálu vyjde unavený doktor, na lavičce ho čeká zkroušený mladý muž.
„Pane, vaši ženu se nám podařilo stabilizovat. Bohužel, upadla do kómatu a v takových případech je prognóza i na několik desítek roků. Manželce budete muset třikrát denně podávat umělou výživu hadičkou, vždy po pár hodinách ji musíte otočit, aby nedocházelo k proleženinám, měnit jí savé vložky na malou potřebu, umývat ji po velké a při tom k ní něžně a laskavě mluvit, protože je celkem možné, že bude všechno vnímat a slyšet. Po dvaceti letech se může stát, že se na chvilku probere, otevře oči, pozná vás, usměje se a znovu upadne do kómatu na dalších dvacet let.”
Doktor chvíli pozoruje mladého muže, jak postupně bledne, zelená a jinak mění barvy. Potom ho kamarádsky poplácá po zádech a říká: „Nebojte se! To byl jen žert. Nepřežila to...”

Velice proslulý pražský psychiatr si dal na dveře cedulku: „Vstupte v každém případě! Máte-li nějakou starost nebo problém, poradím vám za pět set korun. Nemáte-li žádný problém, dám vám tisíc korun, když mi povíte, jak to děláte!”

Na jednom ostrově zaváděli program kontroly porodnosti, ale nedařilo se jim přesvědčit ženy, aby braly hormonální antikoncepci. Proto se rozhodli naučit domorodé muže nosit kondomy. Jednomu z domorodců, který měl za osm let osm dětí, vysvětlili, že pokud bude používat kondom, naprosto bezpečně se vyhne početí dalšího potomka. Měsíc nato přišla jeho žena na kontrolu a byla zase těhotná.
Zavolali si tedy onoho muže a ptají se ho, proč nepoužíval kondom. A on odpovídá: „Ale já jsem ho používal. Jenže po šesti dnech už se mi chtělo tak moc čurat, že jsem mu odřízl konec!”

Přijde pán k doktorovi a říká: „Pane doktore, já jsem i po deseti letech manželství pořád při chuti, ale žena je hrozně chladná. Nemáte nějaké prášky, které by ji trochu rozpálily?”
Pan doktor mu dá dvě pilulky, aby je manželce rozpustil večer v pití. Pán jde domů a dívá se na zázračné pilulky. Napadne ho, aby, až z manželky bude sexuální mašina, on sám nezklamal, a tak dá večer ženě do pití jednu pilulku a druhou spolkne na povzbuzení sám.
Leží tak vedle sebe, hraje hudba a manželka se vedle něj svíjí a hladí si stehno: „Franto, já mám najednou tak strašnou chuť na chlapa!”
On zamyšleně: „A víš, že já taky?!”

Stojí dva koktové u lisu a vyrábějí z takových kovových hranolů lopaty. Tu jeden povídá: „Hele, t-t-teď zkusíme u-u-udělat kru-krumpáč. Já řeknu t-teď a ty t-to p-p-pustíš, a pak řeknu dost a t-ty t-t-to z-z-z-zastavíš... Tak, teď!”
„D-d-d-do-do-do-do... K-ku-kurva, zase lopata!”

Doktor vešel do čekárny, posadil se vedle ženy a říká takovým tím důstojným, hlubokým hlasem: „Váš muž je na prahu smrti.”
Žena se ptá: „A můžete ho dostat přes?”