Hospodské anekdoty a vtipy o pití a alkoholu

„Četl jsi o škodlivosti alkoholu?”
„Ano.”
„A přestal jsi pít?”
„Ne, číst.”

Pán na záchodku v metru. Vedle něj totálně našrot člověk a chce se vyčůrat. Jenže to nestihne a potentí se, když si to uvědomí, rychle se rozepíná, chce se mu prdnout, ale s tím se i posere. Když to všechno uvidí, začne brečet. Ten vedle prohlásí: „Docela dobrý, a s ušima nic neumíš?”

Pan Pepa to v hospodě přehnal s alkoholem. Přátelé ho pomohli dotáhnout domů. Pepa se dostane do dveří a zůstane tam bezvládně ležet. Ráno ho tam najde manželka. Myslela, že je mrtvý, a proto kolem něho rozložila květiny a šla zajistit pohřeb.
Pepa se probudil a říká si: „Jsem mrtvý, nebo živý? Jestli jsem živý, tak proč mám kolem sebe květiny, a jestli jsem mrtvý, tak proč se mi chce na záchod?”

Sedí paní ve středních letech na baru a leje do sebe jednu kořalku za druhou. Po několika takto vypitých sklenkách už barman nepřekoná svou zvědavost a ptá se dotyčné: „Paní, nic mi do toho není, ale proč tady chlastáte jako o život?”
„Já mám hrozný problémy!”
„Tak napište Sally.”
„Dobrá rada, jenže Sally jsem já!”

Sedí dva ožralí chlapi v hospodě, totálně na šrot, 10 piv, 5 rumů a tak... a jeden z nich povídá: „Poslouchej, já mám takovou schopnost, že dokážu ovládat cizí myšlenky.”
A ten druhý na to: „Ale to je blbost, kecáš...”
„Tak pojď ven a já ti to ukážu.”
Tak jdou ven a zastaví se před jedním barákem a ten první říká: „Tak hele, teď se chvilku zamyslím a budu se soustředit a pak se otevře tamto okno a vypadne odtamtud televize.”
„Ha ha, to určitě.”
„Tak sleduj.”
Stojí, přemýšlí, sbírá energii, soustředí se... a najednou se otevře ono okno a vypadne z něj televize.
„To je blbost,” odsekne ten druhý. „Tos měl dopředu domluvené.”
„Tak dobře,” pokrčí rameny první. „Teď ukaž nějaké okno a já to udělám znovu.”
Tak mu ukáže okno a ten první se postaví a soustředí se, sbírá energii, myšlenky... a nic.
„Vždyť jsem to říkal, žes kecal!” raduje se druhý.
„Tak počkej, ještě jednou.”
Tak zase stojí, přemýšlí, sbírá energii, soustředí se... a zase nic.
„Jasně, žes kecal, měls to domluvené!”
„Tak naposledy,” řekne první a zase se soustředí, přemýšlí, sbírá myšlenky, energii...
Najednou se otevře to okno, vyleze z něj chlápek s červenýma očima a zařve: „Kurva, já tu televizi fakt nemám!”

Jdou dva opilci v noci z hospody, dojdou k silnici a jeden říká: „Hele řeka, musíme najít most.”
Druhý odtuší: „Ale co, je teplo, to přeplavem.” a s rozběhem skočí po hlavě.
Rozplácne se na silnici a volá: „Vole, neskákej, je to zamrzlý!”

Napomíná policajt opilce: „Člověče, to musíte tak řvát, když jdete domů?”
„Hyk... a kdo vám nakukal, že jdu domů?”

Ptá se paní Kalianková naštvaně manžela: „Pepo, kde se tady vzalo tolik prázdných flašek?”
„Jak to mám vědět? V životě jsem prázdnou flašku nekoupil!”

Když Julča zjistila, že Jožin je notorický alkoholik, to už do něho byla beznadějně zamilovaná. Když už neměli doma žádné peníze, nechala si ustřihnout své krásné vlasy a prodala je. Za utržené peníze koupila Jožinovi pár lahví domácí slivovice. Ale i těm bylo jednoho pošmourného dne vidět na dno. S nadějí v hlase hladil Julču po hlavě: „Víš, že by tady ještě tak na dvě deci bylo?”

Najde manželka Pepu v hospodě: „Pepo, ta hospoda je tvůj hrob!”
„Tak buď tak laskava a alespoň v hrobě mi dej pokoj!”