Hospodské anekdoty a vtipy o pití a alkoholu

Franta a Pepík se chtějí pořádně ožrat a zjistí, že mají posledních 150 Kč. Pepa je vezme a koupí za ně kus kabanosu. Franta je na něj naštvanej: „To se ti povedlo, za co teď půjdeme chlastat...”
Pepa na to: „Mám super nápad... uvidíš! Půjdem do hospody, objednáme dvě vodky, já si strčím ten kabanos do poklopce a ty si klekneš na kolena a strčíš ho do huby...”
Domluveno, uděláno. Šli do hospody, objednali dvě vodky, Pepa si strčil kabanos do poklopce, Franta si kleknul a začal mu „ho” kouřit. Hospodský se vytočil, že takové prasárny ve své hospodě neakceptuje a vyrazil je - bez placení. Situace se opakuje ve druhé hospodě, ve třetí hospodě atd. atd.
Před desátou hospodou běduje úplně ožralej Franta, že ho bolí kolena a huba, že už má naprosto dost. Pepa na to: „A co mám říkat já? U páté hospody jsem ztratil ten zasranej kabanos!”

Ptají se pivaře kamarádi: „Proč zavíráš oči, když piješ?”
„Slíbil jsem ženě, že se na chlast už ani nepodívám!”

Přijde Pepa pozdě v noci z hospody a praví k nakvašené ženě: „Hádej, co mám v kapse, začíná to na F.”
„Fialky?”
„Ne, flašku rumu. A hádej, co mám v druhé kapse, začíná to na E.”
„Tak to nevím.”
„Eště jednu!”

„Vidíš to, Mařeno, jakého máš chlapa?” vychvaluje se pijan. „Všichni chlastají, jenom já oslavuji!”

Sedí dva nejlepší kamarádi v hospodě a jeden prohodí: „Už jsi spal s mojí ženou?”
„Ne, to bych si nedovolil.”
„Tak to bys měl, protože ta má je lepší!”

Policista zastaví auto s mladými manželi a děckem a provádí u řidiče dechovou zkoušku na alkohol. Naměří manželovi 0,8 promile.
„To není možné, musíte mít pokažený přístroj.”
„Tak ať tedy dýchne manželka,” rozhoduje policista.
Výsledek - opět 0,8 promile.
„Tak ať tedy dýchne i děcko,” rozhodne policista a opět naměří 0,8 promile.
Propustí je tedy a po odjezdu říká muž manželce: „Vidíš, říkala jsi, že ta slivovice děcku uškodí. Jemu neuškodila a nám pomohla!”

Dva kamarádi došli k závěru, že už to takhle dál nejde, že už toho pití je nejvyšší čas nechat. Měli však ještě jednu láhev vodky.
„Ať za nás rozhodne osud,” řekl ten první po chvilce přemítání. „Ty se otočíš ke mně zády a já zatím tu láhev schovám tady do toho stolu. Buď do pravého nebo do levého šuplíku. Když uhádneš správný šuplík, láhev spolu ještě vypijeme. Když neuhádneš, vylejeme vodku do umyvadla.”
Stalo se. Kamarád se otočil zády, láhev zmizela v šuplíku a dotyčný váhavě zašeptal: „V pravém šuplíku.”
„No, tak to byla zkouška,” povídá první kamarád. „A teď se pořádně soustřeď a hádej doopravdy!”

Přijde děda do hospody, leje do sebe jeden rum za druhým a po každém říká: „Některé věci prostě nevysvětlíš.”
Barman se ho po chvilce ptá: „Jaké věci nevysvětlíš?”
A děda: „Ale, to takhle jednou dojím kozu a ona mi, mrcha, pravou nohou shodila kbelík s mlékem, tak jsem jí tu nohu přivázal k sloupku. Ale ona mi to zase shodila prozměnu levou, tak jsem jí přivázal i levačku. Ale začala mě zase otravovat ocasem, tak jsem jí ho přivázal páskem ke stropu. Najednou přišla manželka, mně spadly kalhoty... No, některé věci prostě nevysvětlíš!”

V nočním baru zavolá host vrchního a stěžuje si: „Inzerujete obsluhu nahoře bez, ale ta obsluhující slečna má jedno prso v podprsence!”
„To je v pořádku, pane. Ona u nás pracuje jen na půl úvazku.”

Vytahuje se chlapík v hospodě: „Já piju už od prvního stupně na základní škole a ještě nikdy jsem nepřišel domů opilý.”
Štamgasti se uculují, ozve se i několik námitek, že to určitě není možné apod. Chlapík se culí: „Já ještě nikdy nepřišel domů opilý, protože vždycky, když se ožeru, tak mě přinesou!”