Anekdoty a vtipy o jídle a z restaurací

Host si gestem přivolá volného číšníka.
„Pane vrchní,” ukazuje na svou porci, „jak staré je to kuře?”
„Promiňte, pane, ke kuřeti podáváme rýži, brambory, bramborovou kaši i salát, ale životopis, to, prosím, ne.”

Dva rybáři si po úspěšném lovu zajdou společně do restaurace.
„Máte rybu?” zeptá se pan Horáček.
„Ano, máme.”
„Tak mi ji přineste.”
„A mně taky,” připojí se pan Holub, „ale musí být čerstvá.”
Vrchní přitaká, odchází a cestou hlásí do kuchyně: „Dvakrát rybu, a tu jednu čerstvou, chlapci!”

Pán přijde do restaurace a objedná si polévku, ve které najde dlouhý, mastný vlas. Okamžitě si zavolá číšníka a povídá: „Pane vrchní, v polívce byl tenhle vlas!”
„Jak je to jenom možné?” podiví se vrchní. „Celému personálu přece při té úplavici vlasy vypadaly!”

Číšník nese hostovi jídlo.
„Co to je?!” zlobí se zákazník. „Šiška, čtyři bukvice, zmuchlaný kapesník...”
„Ale pane,” namítne číšník, „vždyť jste si to sám vybral - Tajemství Rumcajsovy kapsy!”

Číšník se ptá hosta: „Dáte si kávu se smetanou nebo bez?”
„Co blázníte, člověče, proč bez?” diví se zákazník. „Nejsem vegetarián!”

Paní studuje v restauraci jídelní lístek, přistoupí úslužný číšník a ptá se: „Objednáno?”
„Ne, jenom kafe,” zrudne ženská, „a nejsem nána!”

„Pane vrchní,” zneklidní host, „co se to venku ozývá za střelbu?”
„Objednal jste si přece cikánskou pečeni, ne?”

„Pane číšníku,” oznamuje štamgast, „ve vaší hospodě se cítím jako doma.”
„To nás těší,” mne si ruce čísník, „a z čeho tak usuzujete?”
„Ani u vás si mě nikdo nevšímá, když křičím, že mám hlad!”

„Co byste mi mohl doporučit, pane hostinský?” zeptal se optimisticky naladěný host v levné nádražní restauraci.
Číšník upřímně odpověděl: „Trpělivost a dobré trávení!”

Stěžuje si host v restauraci: „Pane vrchní, ten účet není v pořádku!”
„Promiňte, pane. V té rychlosti se člověk může snadno splést - tady máte tu dvacetikorunu zpět.”