Anekdoty a vtipy o manželství

Manžel se vrátí o den dřív ze služební cesty. Vejde do předsíně a slyší svou ženu, jak se cáká ve vaně v koupelně a při tom si prozpěvuje. Řekne si, že ji překvapí. Jde do ložnice, vyleze na skříň a čeká. Po chvíli se otevřou dveře a do ložnice vchází úplně cizí chlapík s nahou manželkou v náručí. Položí ji na postel a hned ji začíná líbat na ústa. Pokračuje na krku a na prsou, potom na bříšku a stále níže a níže...
Najednou se zarazí a říká: „Ale, copak, prcinku jsme zapomněli umýt?”
„Ne, ty vole, podívej se na skříň a posereš se taky!”

Dva kamarádi se rozhodnou, že si vsadí Sportku.
„Kdyby mi vyšlo alespoň pět čísel, byl bych super!” fantazíruje jeden z nich.
Z kuchyně se ozve jeho manželka: „Pro mě bys byl super, kdyby ti dneska v noci vyšlo alespoň jedno!”

Manžel přiběhne domů a křičí na svoji polovičku: „Vyhráli jsme pět milionů!”
Žena však pláče a vysvětluje: „Víš, mně zrovna umřela matka.”
„Když se daří, tak se daří!”

„Proč jsem se já hloupá vdávala, proč jsem nešla raději k divadlu?”
„A myslíš, že prodavačka vstupenek je něco extra?”

Muž se ptá po práci manželky: „Bylas u toho sexuologa?”
„Byla.”
„No, a co ti řekl?”
„Říkal, že to, o čem jsme si mysleli, že je orgasmus, bylo jen astma!”

Pan Novák přijde po půlnoci domů a už mezi dveřmi rozčileně křičí na ženu: „Kvůli tobě jsem seděl celou noc na policii! To mohlo napadnout jen tebe, dát na vkladní knížku heslo - peníze, nebo život!”

Manželé se rozhodli, že na přilepšení ona půjde šlapat a on jí bude dělat pasáka. Když už byli na ulici a on se schoval za roh, zastavila ženě velká limuzína, otevřelo se okénko a černoch vevnitř se ptá: „Slečno, kolik u vás stojí kouření?”
Žena zaběhla za roh a zeptala se manžela, kolik si má účtovat.
„Tak dva tisíce,” odpověděl muž.
Ženská teda přiběhla k limuzíně a oznamuje: „Dva tisíce.”
„A za jedno číslo?” zeptal se černoch.
Žena zase odběhla a manžel jí řekl, že si má za jedno číslo počítat pět tisíc.
„Pět tisíc,” oznamuje ženská černochovi.
„No dobře,” povídá černoch. „Můžete mi ho teda vykouřit?”
Když ho vyndal z nohavic, žena se strašně lekla, utekla za roh a naléhavě prosí manžela: „Poslouchej, nemohl bys mi půjčit tři tisíce?”

Manželům se blíží třicetileté výročí svatby. Manžel přemýšlí, co by tak mohl manželce koupit. Nakonec se rozhodne, že se jí zeptá, co by si přála. Manželka chvilku přemýšlí a potom odpoví: „Víš co, nekupuj mi nic. Uděláme si krásný večer a výbornou večeři. Mohl bys koupit šneky. Zkusili bychom, jak chutnají.”
Manžel se tedy po obědě sebere a jde do města koupit ty šneky. Sežene je poměrně rychle, tak se jde ještě projít. A zabloudí až do uličky lásky. Jak se tak tou uličkou prochází, neodolá a s jednou ženštinou zajde na pokoj. Když se probudí, s hrůzou zjistí, že už je ráno.
„Co budu dělat?” pomyslí si. „Večeře s manželkou je v háji, v noci jsem nebyl doma, jak jí to vysvětlím?”
Tak jde domů a cestou stále přemýšlí, jak to udělá. Když už je před domem, vysype šneky na zem a zazvoní. Manželka mu otevře a on volá: „Tak běžte, vy lenoši pomalí! Běžte!”

Pepa říká manželce: „Až někdo bude volat, nikomu neříkej, že jsem doma.”
Zazvoní telefon, manželka ho zvedne. Po chvíli mluvení povídá: „Manžel je doma!”
„Sakra, říkal jsem ti, aby jsi nikomu neříkala, že jsem doma.”
„Uklidni se, to nebyl telefon pro tebe!”

Paní Novotná pobízí manžela: „Běž už konečně koupit chleba a mléko!”
„V takovém počasí by člověk ani psa nevyhnal,” brání se pan Novotný.
„A kdo ti říkal, že s sebou máš brát psa?”