Anekdoty a vtipy o náboženství a víře

Ateista rybaří na jednom skotském jezeře, když najednou jeho člun napadne lochnesská příšera. Jedna rána ocasem a chlápek i s člunem vylétl deset metrů do vzduchu. Příšera otevřela tlamu, aby ho chytla. On v úděsu zařval: „Ach, Bože, pomoz mi!”
Z nebe se ozve hromový hlas: „Myslel jsem, že ve Mne nevěříš!”
„Ale notak, Bože, nech toho! Před dvěma minutama jsem nevěřil ani na lochnesskou příšeru!”

Mladá jeptiška stopuje a zastaví ji docela pohlednej mladík. Po chvilce jízdy jí položí ruku na koleno a jeptiška povídá: „Žalm 12, verš 5.”
Mladík se lekne, stáhne ruku zpátky a celou cestu už dá pokoj. Když se večer doma podívá do bible, nalistuje žalm 12, verš 5 a tam je psáno: „Jsi na správné cestě.”

Rozčílená jeptiška jde zahradou, lomí rukama a volá: „Sodoma Gomora! Sodoma Gomora!”
Potká zahradníka a ten se jí ptá, co se stalo.
„Jdu po cestě, slyším šramot za křovím, podívám se blíž a tam ONA a ON. Kouknu na druhou stranu a tam ONA a ONA. Za dalším keřem ON a ON. Prostě něco strašného.”
Zahradník se jen usměje a říká: „Tak to buďte ráda, že jste nešla ještě dál... Tam jsem byl JÁ a JÁ.”

Dívka u zpovědi: „Pane faráři, já tělesně zhřešila!”
„A kolikrát?”
„Nevím, ale pokaždé jsem si dala na stranu bramboru.”
„Dobrá, tak je přivez, spočítám je a podle toho dám rozhřešení!”
Za chvíli vidí dívku, jak na trakaři veze pytel brambor a káravě volá: „Vidíš, vidíš, pokání bude veliké!”
„Už vidím, protože musím jet ještě čtyřikrát!”

Dva jehovisté chodí agitovat ode dveří ke dveřím a zaklepou u paní, která je nerada vidí. Jednoznačně jim dá najevo, že nemá zájem je poslouchat a práskne jim dveřmi před nosem. Dveře se kupodivu nezavřou, narazí na něco měkkého a odrazí se zpátky. Zkusí je zabouchnout znovu se stejným výsledkem - dveře se po tlumeném nárazu opět otevřou. Je přesvědčena, že jí drzouni strčili mezi dveře nohu a je odhodlána dát jim co proto bez ohledu na bezpečnost „vlezlé nohy”.
Než stačí zaprásknout dveře ze všech sil, jeden z agitátorů řekne: „Paní, než to uděláte, vezměte si tu kočku raději domů.”

Přijde chlápek po smrti do horoucích pekel, u brány ho vítá čert a říká: „Máš možnost si vybrat trest. Tresty se mění jednou za tisíc let, dobře si to tedy rozmysli.”
V první místnosti na pranýři bičují mladého kluka. Hříšník se rychle rozhodne, že se podívá do dalšího pokoje. Tam je u zdi přikovaný chlápek, kterého pálí žhavím železem dva čerti. Ani tento trest se mu nelíbí. Ve třetí místnosti je u zdi v řetězech starý nahnilý dědek a u něj nádherná mladá blondýna a kouří mu péro. Chlápek pohotově zvolá: „Tohle beru!”
Čert vejde dovnitř, poklepe blondýnku po rameni a praví: „Jdi, jsi volná.”

Jede papež Afrikou a najednou zahlédne, jak v řece žere krokodýl černocha. Nechá si zastavit, aby mu pomohl, když vtom vyběhnou z křoví dva běloši, krokodýla utlučou a černocha i krokodýla vytáhnou na břeh.
Papež to vidí a praví: „Pánové, to bylo výborné, jak jste pomohli bližnímu svému, i když je jiné barvy pleti, a že ty řeči o rasismu v Africe nejsou pravdivé. Výborně, budu se za vás modlit!” Nasedne do papamobilu a odjede.
Ti dva stojí na břehu, dívají se za ním, a po chvíli jeden povídá: „Kdo to byl?”
„To byl přece papež!” poučuje ho druh.
„A kdo to je?”
„No, to je zástupce Boha na zemi!”
„Ty, prosím tě, a ten Bůh je kdo?”
„Ty to nevíš? To je ten nejvyšší, všemohoucí a vševědoucí!”
„No, možná že je vševědoucí, ale o tom, jak se loví krokodýli, nemá ani páru!”

Katolík, presbyterián a baptista sedí v rybářském člunu a chytají ryby. Katolíkovi dojdou červi, a tak se rozhodne, že si dojde na břeh pro zásoby. Vystoupí z člunu, po vodě přejde na břeh a pak se zase jdouce po vodě vrátí zpátky. Baptistovi můžou oči vypadnout a říká si: „Ten ale musí mít silnou víru, že dokáže jít po vodě.”
Za chvilku to ještě udělá presbyterián, opět jde po vodě. Baptista nemůže uvěřit svým očím a celý nesvůj zjišťuje, že i jemu za chvilku dojde návnada a bude muset na břeh. Hodnou chvíli se celý nervózní přesvědčuje, že i on má přece silnou víru jako katolík a presbyterián, a tak se nakonec přece jen odváží a vystoupí z člunu. Okamžitě však zmizí pod hladinou.
Katolík se otočí na presbyteriána a říká: „Zdá se, že bratr neví, kde jsou ve vodě kameny!”

„Víte, proč tak málo farářů jezdí mercedesem?”
„Protože ten stojí nekřesťanské peníze.”

Jedou dvě jeptišky s biskupem v jednom vlakovém kupé, a protože si koupily stejný časopis jako biskup, luští právě stejnou křížovku. Jedna z jeptišek se ptá té druhé: „Prosím tě, Matyldo, součást těla na čtyři, začíná na pé a končí na á.”
Matylda se zamyslí a prohlásí: „No, mohla by to být pata.”
Biskup si rozpačitě odkašle a vzhlédne: „Sestry, nemáte s sebou náhodou gumu?”