Anekdoty a vtipy o náboženství a víře

Sedí babička v kostele a má vedle sebe protézu. Přijde k ní farář a ptá se: „Proč tady máte tu protézu?”
Stařenka odpovídá: „Víte, pekla jsem bábovku a starý by mi ji zatím doma sežral!”

Tři kamarádi přišli k nebeské bráně a svatý Petr se jich ptá, co by nejraději slyšeli od svých příbuzných na pohřbu. První: „Já bych chtěl slyšet, že jsem byl skvělý doktor a dobrý otec rodiny.”
Druhý: „Já bych chtěl slyšet, že jsem byl úžasný manžel a že jsem jako policista zachránil životy mnoha lidí.”
Třetí: „Já bych chtěl slyšet: Podívejte, vždyť on se hýbe!”

Dvě irské jeptišky právě přistály v Americe po dlouhé cestě lodí a jedna povídá druhé: „Slyšela jsem, že v téhle zemi jedí lidé psy.”
A ta druhá říká: „Je to sice divné, ale my jsme se rozhodly žít v této zemi, a tak budeme jíst to, co jedí Američané.”
Jen co opustily přístav, šly k prvnímu pouličnímu prodavači, který měl na vozíku napsáno: Hot dogs.
„Dva hot dogy, prosím,” řekla matka představená.
Prodavač jim pečlivě zabalil požadované zboží. Jeptišky zaplatily, obě spěchaly do blízkého parku a nedočkavě rozbalily jídlo. Matka představená se začala červenat, potom se naklonila k druhé sestře a řekla: „Prosím tě, jakou část psa jsi dostala ty?”

Po pár prvních dnech v Rajské zahradě si Bůh zavolal Adama a povídá: „Je načase, aby ses spolu s Evou postaral o vytvoření populace. Proto chci, abys jí teď dal polibek.”
„Rád, Pane, ale co je to polibek?”
Bůh mu to stručně vysvětlil, Adam kývl a šel za Evou. Za chvíli se vrátil s úsměvem, že prý to bylo příjemné. Bůh pokračuje: „Tak, a teď chci, aby ses s ní pomazlil.”
„Pane, co je to pomazlit?”
Bůh to opět stručně vysvětlil a Adam odkvačil za Evou. Vrátil se v dobré náladě, že prý to bylo ještě lepší než polibek.
„Tak, a teď chci, aby ses s ní pomiloval.”
„A Pane, co to je pomilovat?”
Bůh opět stručně vysvětlil. Adam odešel a téměř hned se vrátil: „A Pane, co je to bolení hlavy?”

Ke svatému Petrovi přijde penis. Svatý Petr kouká přes bránu kukátkem a nic nevidí. Zavolá tedy: „Jestli tam jseš, tak se postav!”
Penis se rozčílí: „Kdybych se mohl postavit, tak jdu do píči, a ne do nebe!”

Jede jeptiška ve vlaku a přistoupí dáma v nádherném kožichu. Jeptiška zbloudivší z cest Páně a střídmosti se osmělí a zeptá se: „Promiňte, ale prosím vás, kolik stál ten krásný kožich?”
Dáma se lehce pousměje: „Jednu noc lásky...”
Dáma o něco později svlékne kožich a objeví se nádherný briliantový náhrdelník. Jeptiška zvědavá jak kostelní myš zase nevydrží pokušení, které jí Bůh přichystal, a zeptá se na jeho cenu.
„Dvě noci lásky...” odpoví ona dáma.
Dáma si stáhne i rukavičky a na ruce má decentní, ale přesto nádherný prsten. Přidrzlá jeptiška dávno zbloudilá tisíce kilometrů od cest připravených Boží prozřetelností se zase ptá.
„To byly tři noci lásky,” zní odpověď.
Večer jeptiška rozjímá ve své cele a ozve se zaťukání. Jeptiška se zamýšlí a řekne k zavřeným dveřím: „Víte co, otče... jděte do prdele s těma svýma karamelkama!”

Přijde jeptiška do nebe a svatý Petr se jí ptá: „A ty jsi kdo?”
„Já jsem nevěsta Páně.”
Petr udiveně poznamená: „To jsem vůbec nevěděl, že se šéf bude ženit!”

Umře Žid a jde do nebe. Tam na něj čeká Svatý Petr a provádí ho přes celá nebesa. Na jednom místě Svatý Petr udělá: „Psst!”
„Proč?” diví se Žid.
Svatý Petr vysvětluje: „Na druhé straně jsou křesťani a myslejí si, že jsou tu jediní!”

Babička hlídala na pláži vnoučka, který si v koupacím župánku a se slamáčkem na hlavičce plácal lopatičkou a kyblíčkem bábovičky. Najednou se zvedla obrovská vlna, zalila pláž a vzala chlapečka s sebou. Babička padla na kolena a úpěnlivě se začala modlit: „Bože na nebesích, prosím tě, vrať mi mého milovaného vnoučka. Je to přece takové nevinné stvoření...”
Jako zázrakem se přihnala další mohutná vlna a zanechala na pláži vnoučka přesně na původním místě, v župánku, s lopatičkou a kyblíčkem. Babička chvilku nedůvěřivě koukala, pak zvedla oči k nebesům a zatvářila se naštvaně: „Měl ale klobouček...”

Žena přijde ke knězi a říká mu: „Otče, mám problém. Doma mám dva papoušky, samičky, a ty pořád opakují jednu a tutéž větu.”
„Jakou větu?” táže se kněz.
„No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?”
„To je ale obscénní!” vykřikne kněz. Pak se ale zamyslí a povídá: „Možná, že bych věděl o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám také dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Francisovi a Bobovi a ti ty vaše dvě nezbednice naučí zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu... frázi.”
„Děkuji vám, otče,” šťastně odpoví žena. „Tohle by skutečně mohlo pomoci.”
Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do domu, skutečně uvidí dva papoušky v kleci, jak drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě sprosťačky. Po několika minutách se z klece unisono ozve: „Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?”
Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden papoušek šokovaně podívá na druhého a povídá: „Odlož růženec, Franku. Naše modlitby byly vyslyšeny!”