Anekdoty a vtipy o náboženství a víře

Přijde ženská do kostela, jde hnedka za farářem a říká mu: „Otče, já jsem zhřešila.”
Kněz ji vybídne: „Pojď dozadu a řekneš mi, jak.”
V zákristii jí sundá podprsenku a zeptá se: „Takhle jsi zhřešila?”
„Víc,” odpoví žena.
Farář jí šáhne mezi nohy a zajímá se: „Takhle jsi zhřešila?”
A ona povídá: „Víc.”
„Tak to je fantazie,” libuje si farář, strčí jí ho tam a povídá: „Takhle jsi zhřešila?”
„Ještě víc,” sténá při tom hříšnice.
Farářovi už to začne pořádně vrtat hlavou, a tak se jí zeptá: „A jak jsi, prosím tě, mohla ještě víc zhřešit, to mi teda pověz!”
A ona: „Nakazila jsem ho...”

Porodní babka, která zaslouženě odrodila stovky dětí, přijde do nebe a svatý Petr ji přemlouvá: „Ty jsi byla taková starostlivá a dobrá, zůstaň ještě na zemi a pomáhej ženám v bolesti, stejně tak jako dosud. Jen ty to umíš tak dobře.”
Porodní babka na to: „Víš, svatý Petře, nemohu se již více dívat, jak ženy trpí a otcové dětí si mezi tím užívají.”
„To není problém,” mávne rukou svatý Petr, „zařídím, aby při každém tvém porodu otcové dětí trpěli stejně jako rodičky.”
Tak se babka vrátí nazpět a hned ji volají k porodu. Žena se svíjí v bolestech na posteli a manžel sedí u okna, chlastá pivo a příšerně se chechtá.
„Vás nic nebolí?” ptá se ho udiveně babka.
„Ne, mě ne,” odpoví muž, „ale podívejte se ven z okna na toho kominíka - svíjí se na té střeše, jako kdyby byl v posledním tažení!”

Na břehu Mrtvého moře sedí na mole Maria s Josefem a houpají nohama ve vodě. Okolo se čachtají děti. Před nimi se prochází po hladině smutný Ježíš a vzlyká: „Já se chci taky koupat!”

Zřítilo se letadlo se čtyřmi jeptiškami na palubě. Sestry dorazí k nebeské bráně a tam už na ně čeká svatý Petr. Zeptá se první, jestli se někdy dotkla pánského údu. Jeptiška odpoví, že ho pouze viděla. Tak jí nařídí, aby si v kádi se svěcenou vodou vypláchla oči. Pak se na totéž ptá i druhé jeptišky. Ta odpoví, že ano, ale pouze dvěma prsty. Svatý Petr jí nařídí, aby si omyla ruku ve svěcené vodě a pustí ji dál.
Náhle čtvrtá jeptiška předběhne třetí a tlačí se ke kádi.
„Kampak, dcero, proč předbíháš?” ptá se svatý Petr.
„Já bych si, s dovolením, ráda vykloktala dřív, než si do té kádě sestra Eva sedne!”

Baví se dva v ráji: „Jaká byla poslední věta, kterou jsi slyšel na zemi?”
„Byl to hlas mé ženy.”
„A co říkala?”
„Když mě na chvíli pustíš k volantu, budeš úplný anděl!”

Nočním parkem jde jeptiška v hábitu. Najednou na ni zezadu skočí jakýsi zlosyn, kopne ji do břicha, dá jí ránu do zad a vítězoslavně zvolá: „Koukám, že dneska nejsi ve formě, Batmane!”

Ježíšovi je již 30 let a rodiče znepokojuje, že se pořád nemá k založení rodiny. I navrhne jednou Josef: „Marie, naproti bydlí lehká holka, co kdybychom klukovi k těm narozkám darovali jednu noc, ať mu ukáže i něco jiného, třeba se chytne.”
Marie souhlasila a když se Ježíš vrátil k večeru domů, říkají mu: „Ve tvém pokoji na tebe čeká překvapení.”
Ježíš vejde do pokoje, zavře za sebou, chvilku je ticho a najednou se ozve srdcervoucí výkřik, ze dveří vyběhne nahá holka a utíká od domu pryč, co jí síly stačí, jen sem tam se s hrůzou ohlédne.
Svatý Josef přijde za synem do pokoje a ptá se: „Ježíši, co se tady stalo?”
„Sám nevím, otče,” přiznává Ježíš. „Když jsem vešel dovnitř, na posteli ležela nahá dívka. Přistoupil jsem k ní, ona rozevřela stehna, tak jsem přiložil ruku a rána se zacelila...”

Protrhne se hráz a voda rychle zaplavuje přilehlou vesničku. Všichni už jsou pryč, jenom farář stojí na věži kostela a modlí se. Připluje k němu člun požárníků: „Pojďte, otče, odvezeme vás.”
Farář na to odpoví: „Ne, já tady zůstanu, Ježíš mě zachrání.”
Člun tedy odjede. Voda už dosahuje až nahoru na věž, tam stojí farář, drží se kříže a modlí se. Připluje k němu loď domobrany: „Pojďte, otče, odvezeme vás.”
„Ne, já tady zůstanu, Ježíš mě zachrání.”
Loď odjede. Vesnice je už skoro celá zatopená, z vody kouká jen farářova hlava. Přiletí helikoptéra: „Pojďte, otče, hodíme vám lano.”
„Ne, já tady zůstanu, Ježíš mě zachrání.”
Helikoptéra odletí a farář se utopí. Potom v nebi potká Ježíše a vyčítavě se ho ptá: „Proč jsi mě nezachránil?”
„Co bys ještě chtěl - vždyť jsem ti poslal dvě lodě a helikoptéru!”

Farář se modlí ve vesnickém kostele: „Pane Bože, buď mi ve své vševědoucnosti nápomocen. Sedlák Bárta mě včera požádal, abych mu půjčil svůj povoz a koně. Ale já si říkám, pane Bože, ten sedlák není dobrý človek, co když mi tu půjčku zapře a naše chudá farnost přijde o povoz i koně. Na druhou stranu, když mu ten povoz nepůjčím, on zakáže svým pacholkům chodit do kostela a naše farnost přijde o ovečky. Tak mi poraď, pane Bože, co mám teď dělat?”
Po chvilce zamyšlení: „Už vím, pane Bože, nejlepší bude zvolit zlatou střední cestu! Já mu řeknu, ať mi políbí prdel!”

Přisedne si pankáč v autobusu k jeptišce, která se mu líbí, a dělá jí návrhy. Ona však hned na příští zastávce vystoupí. K smutnému pankáčovi přijde řidič autobusu a povídá: „Jestli chceš, tak já ti povím, jak na ni. V támhletom kostele je vždycky v neděli po mši sama, takže když se přestrojíš za Ježíše, můžeš ji odměnit za její věrné služby.”
Pankáč se podle toho zařídil. V inkriminovanou dobu byl v kostele, kde byla osamocená jeptiška a převlečen za Ježíše jí povídá, že ji odmění a jak se jí to bude líbit. Ona na to, že jako jeptiška musí zůstat pannou, a tudíž přichází v úvahu jen anální sex. To Ježíš musí uznat.
Po akcičce si pankáč strhne masku a zařve: „Ha há, to jsem tě dostal. Já nejsem žádný Ježíš, ale ten pankáč z autobusu!”
Nato si strhne masku jeptiška a zvolá: „Ha há, já nejsem žádná jeptiška, ale řidič autobusu!”