Anekdoty a vtipy o nakupování a penězích

Jde si pán koupit ponožky a prodavačovi říká: „Dobrý den, máte ponožky bílé, ale ne ani tak bílé jako modré, ale ne ani tak modré jako bílé, ale prostě něco mezi tím?”
Prodavač odpoví: „Ne, nemáme!”
Takhle se to opakuje tři dny. A když přijde čtvrtý den pán do obchodu a zeptá se ho na to samé, jako v předchozích dnech, prodavač mu odpoví: „Víte co? Polibte si záda, ale ne ani tak záda jako stehna, ale ne ani tak stehna jako záda, ale prostě něco mezi tím!”

Prodejce volá naslepo potenciálnímu zákazníkovi. Na druhém konci se ozve velmi tichý hlas, který zjevně patří nějakému děcku.
Prodejce: „Dobrý den, mohl bych, prosím, mluvit s pánem domu?”
Děcko šeptá: „Nemohl, tatínek má práci.”
„Mohl bych tedy mluvit s tvojí mámou?”
„Nemohl, má práci.”
„A co nějaký tvůj starší brácha nebo sestra?”
„Taky mají práci.”
Prodejce je už šeptajícím děckem docela vytočený: „Je tam ještě někdo, s kým bych mohl mluvit?”
„Jo, jsou tady policajti, ale taky mají práci.”
„Sakra, co tam všichni dělají?”
„Hledají mě.”

Baví se dva burzovní makléři a jeden si stěžuje: „Zase jsem prodělal, dolar šel dolů a sex nahoru.”

Majitel obchodu se zbraněmi: „Dobrý den, přejete si?”
Zákazník: „Sháním zbraň.”
Majitel: „A co byste si tak představoval?”
Zákazník ukáže na největší zbraň: „Támhleto se mi líbí.”
Majitel velmi překvapeně: „Na co potřebujete .44 Magnum?”
Zákazník: „Na kance.”
Majitel ukáže na menší zbraň: „Myslím, že tohle je ideální velikost na kance.”
Zákazník ukáže znova na .44: „Ne, já chci tuhle.”
Majitel: „No dobře, ale na jaký kance to, proboha, chcete?”
Zákazník: „Na Portorikánce... Mexikánce... Afrikánce...”

Muž přijde do banky a chce si vypůjčit 250 tisíc.
„A na co ty peníze použijete?” ptá se úředník.
Zákazník prozrazuje: „Chtěl bych si zajet do kina.”
„To jsem se snad přeslechl,” diví se úředník. „Do kina?”
„Ano,” přisvědčí chlápek. „Před týdnem otevřeli nové autokino a já nemám auto!”

Přijde pán do drogerie: „Chtěl bych jedny prcgumy.”
„Psst, tiše, jsou zde dámy!” dává si prodavačka varovně prst před pusu a mrkne na něj: „Mám vám to mýdlo zabalit?”
Chlápek namítne: „Ale já jsem nechtěl mýdlo, já jsem chtěl prcgumy!”
„Já vím,” uklidňuje ho žena. „To já jen tak naoko.”
Zákazník se sotva drží vzteky: „Ale já jsem nechtěl na oko, já jsem chtěl na péro!”

Drobný český podnikatel vydělal svůj první milion a vyrazil si na dovolenou do Chorvatska, kam dosud jezdil jen jako velmi skromný turista. Ráno se probudí do slunce, manželku pošle na pláž, vezme si dva pruty a vyrazí na útesy na ryby. A tady uvidí mládence v džínách, jak si jen tak sedí na skalisku a kouká do moře.
„Ty Chorvat?” samozřejmě mu tykne, přátelsky a shovívavě, neboť je tady na dovolené a svými penězi přece podporuje místní obyvatelstvo, tedy i tady toho ničemného juniora.
„Chorvat,” přisvědčí mladík.
„To je stejně supr, jak si rozumíme, ty kluku chorvatská,” raduje se podnikatel a kamarádsky natáhne ruku. „Já jsem Emil.”
„Drago.”
Čech si připraví pruty, nahodí je do moře a kývne na Chorvata: „Ty, Drago, když už tady tak sedíš, proč si taky nekoupíš prut a nechytáš?”
„A proč?”
„Proč?” trochu ironicky opakuje podnikatel. „Chytneš dvě ryby, jednu sníš, druhou prodáš a za týden můžeš koupit další prut...”
„A proč?”
„Proč? Protože chytneš dvakrát tolik ryb, prodáš je, koupíš bárku a sítě a nachytáš stokrát tolik ryb!” durdí se podnikatel a kroutí hlavou, jak tenhle Drago vůbec nechápe podstatu podnikání.
„A proč?”
„Proč? Proč? Kristepane, to snad není možné. Protože si vyděláš na motorový člun, najmeš lidi, kteří za tebe budou lovit ryby, budou na tebe makat a ty si pak klidně sedneš u moře a budeš si jen tak čumět do vody!”
„A co si myslíš, že tady dělám?”

Přijde pán do drogerie: „Jeden šampon, prosím.”
Prodavačka se podívá do regálu a pak mu oznámí: „Máme pouze vaječný.”
„Tak nic,” povzdechne si muž. „Já si chtěl mýt jenom vlasy!”

„Maminko, kde máš ruce?!”
„To je díky tvému novému JARu.”

Pan Vokurka vejde do obchodu a nezavře za sebou.
„Vy nemáte doma dveře?!” rozeřve se na něj prodavačka.
„Mám,” povídá zákazník, „a takovou megeru, jako jste vy, taky!”