Anekdoty a vtipy o národech a cizincích

Opaluje se v Somálsku řízek na slunci, když tu k němu doběhne uřícený chleba a křičí: „Rychle utíkej, běží sem Somálci!”
Ale řízek v klidu odpoví: „Proč? Mě tady nikdo nezná.”

Slovenský vesničan jede do Anglie a po příjezdu ho začnou neuvěřitelně bolet zuby, takže musí zajít k zubaři. Když tam přijde, ukáže na zub a říká: „Tu.” A zubař mu vytrhne dva zuby.
Když vesničan druhý den potká svého známého, který mu vysvětlí, že „tu” znamená anglicky „dva”, zařekne se, že si na to slovo bude dávat pozor. Zuby se však zase brzy ozvou, a tak jde vesničan znovu k zubaři. Když mu chce ukázat bolavý zub, pro jistotu na něj ukáže a řekne: „Ten.”

Na širém moři se potápí loď. Z kajuty první třídy vyjde pomalým krokem Angličan s dýmkou v ústech a ptá se kapitána: „Prosím vás, kde je záchranný člun pro kuřáky?”

Poklidný saloon na Divokém Západě. Vejde pistolník, dá výčepnímu na hlavu meloun, odejde na 10 kroků, meloun sestřelí a řekne: „I am Johnny!”
Za chvíli vejde další pistolník, dá výčepnímu na hlavu broskev, odejde na 20 kroků, broskev sestřelí a řekne: „I am Billy!”
Za další chvilku přijde Pedro, dá výčepnímu na hlavu minci, odejde na 100 kroků, ustřelí mu hlavu a řekne: „I am sorry!”

Sejdou se Čech a Moravák a sázejí se, kdo dřív postaví dům.
Za půl roku telegrafuje Čech: „Ještě čtrnáct dní a jsem hotov!”
Moravák odpovídá: „Ještě vyplním čtrnáct formulářů pro banky a jsem také hotov!”

Dva skini si dají na dálnici závod. Ten pomalejší se pak ptá kámoše: „Prosím tě, na co ti ta kára jezdí?”
„Na vodu,” odpoví vítěz, otevře kufr a tam deset černochů křičí: „Vodu, vodu, vodu...”

Dva Italové emigrovali do Spojených Států, i se svými manželkami. Oba si našli místo u stejné firmy. Giuseppe večel vysedával po hospodách, ale Giovanni chodil do večerní školy, učit se americké dějiny a zlepšovat angličtinu. Po první hodině přišel ráno do práce a povídá: „Giuseppe, víš, kdo to byl George Washington?”
„Ne, to nevím.”
„No, první prezident Spojených Států. Víš, když budu chodit do té večerní školy, naučím se americké dějiny a dostanu občanství.”
O pár dní později zase ráno v práci Giovanni povídá: „Giuseppe, víš, kdo to byl Abraham Lincoln?”
„Ne, nemám tušení.”
„To byl šestnáctý americký prezident a zastřelili ho v divadle.”
Jeden kolega už nedokáže snášet prezidentskou historii a řekne: „Hej, Giovanni, víš, kdo to je Antonio Lorenzo?”
„No, to nevím!”
„Chlápek, kterej každej večer šuká tvoji starou, když sedíš ve večerní škole!”

Jeden bankéř potkal svého přítele, osmdesátiletého farmáře Toma. Seděli nad pivem a vyprávěli. Tomovi před rokem zemřela žena a říkalo se, že si bude brát někoho na inzerát. Bankéř se ho na to teda zeptal a Tom mu zprávu potvrdil. Říkal, že jí za pár měsíců bude jedenadvacet.
Bankéř, zkušený a vzdělaný muž, věděl, že sexuální chutě jedenadvacetileté ženy takový stařík těžko uspokojí. Proto Tomovi poradil, aby najal někoho na výpomoc na ranči, neboť bylo jasné, že nevěsta se podle toho zařídí a tělesným záležitostem bude učiněno zadost. Tomovi se myšlenka dalšího páru rukou na ranči líbila a prohlásil, že se hned odpoledne po někom porozhlédne.
Po pár měsících se ti dva znovu potkali. Bankéř se ptá: „Jak se má ženuška?”
„Žena je těhotná,” hrdě oznamuje Tom.
Bankéř, spokojený, že byla jeho rada účinná, vyzvídá: „A co ta najatá pomoc?”
Farmář bez zaváhání odpověděl: „Ta? Ta je taky těhotná!”

Někde ve Vysokých Tatrách: „Ej, bača, pěkný kožuch máš. Kdes ho sehnal?”
„Od partizánů.”
„Ej, moc pěkný. Dej mně ho.”
„To tak, sám si zastřel!”

Babka z vesnice potká v Praze černocha, lekne se a křičí: „Lidi, pomóc, opice!”
Přijde k ní kolemjdoucí a povídá: „Ale babi, to není opice, to je člověk, černoch, z Afriky. Babi, měla byste se mu omluvit.”
„Tak teda, panáčku, promiň,” omlouvá se babka cizincovi. „To víš, u nás na vsi jsme černocha nikdy neviděli.”
„To nic, babi,” přijme to černoch s klidem, „já jsem na to zvyklej.”
„Ježíši Kriste,” spráskne ruce stařenka, „ta opice mluví!”