Anekdoty a vtipy o národech a cizincích

Stojí dva Somálci u hrobu Neznámého vojína a jeden povídá druhému: „To by mě zajímalo, jakou měl hodnost.”
„Asi četař, měl v mase pecky!”

Říká Američan synovi: „Je to pro člověka nedůstojné, jestliže mu manželství zprostředkuje počítač.”
„A jak ses ty seznámil s maminkou?”
„Celkem normálním způsobem. Vyhrál jsem ji v pokeru!”

Ivan s Voloďou opravují žumpu. Ivan vleze mezi hovna a volá: „Podej mi klíč.”
Voloďa mu ho podá, Ivan se nadechne, ponoří se dolů, vynoří se, řekne si o jiný klíč, zase se ponoří a takhle se to opakuje asi třikrát. Pak Ivan vyleze, všechno z něj kape, zapálí si cigáro a povídá: „Vidíš, Voloďo. Kdyby ses líp učil, nemusel bys jenom podávat klíče!”

Na Urale zastaví vlak. Cestující chvíli čekají - vlak nejede - pak se jeden z nich vykloní z okna a ptá se: „Soudruhu výpravčí, co se děje?”
Výpravčí odpovídá: „Vyměňujeme lokomotivu.”
Cestující zaleze a čeká asi půl hodiny, pak se znovu vykloní a ptá se: „Tak soudruhu výpravčí, co děláte?”
Výpravčí: „Vyměňujeme lokomotivu.”
Když ani za hodinu vlak nejede, vykloní se cestující a ptá se: „Tak co, vyměnili jste už tu lokomotivu?”
Výpravčí: „Ano, vyměnili - za vodku.”

Náš poddůstojník cestuje lodí do Anglie, a když se loď blíží k anglickým břehům, najednou vidí, že z moře vystupuje potápěč. Rozčarovaně vrtí hlavou: „To kdybych věděl dříve, tak jsem nejel lodí, když se to dá projít po dně!”

Britský džentlmen a francouzská dáma s pudlíkem na klíně sdílejí kupé ve vlaku s americkým vojákem. Voják vstane, aby otevřel okno a vrazí při tom do francouzské dámy. Začne se omlouvat, ale dáma ho ani nenechá domluvit a vyplísní ho za to, jak je nemotorný, neohrabaný a nevychovaný.
Pár minut všichni sedí v hrobovém tichu. Pak voják vstane, beze slova vezme dámě pudla a vyhodí ho z okna. Dáma je bez sebe vzteky a žádá britského džentlmena, aby se jí zastal.
„Jistě, madam,” odpoví Brit a obrátí se na vojáka: „Promiňte, pane, ale nemohu se zbavit dojmu, že jste vyhodil z okna nesprávnou čubku!”

Amerika vyslala tři tajné superagenty na špionáž do tehdejšího SSSR. Měli být vyškoleni tak, že budou k nerozeznání od místního obyvatelstva. Po určité době, kdy měli mít své úkoly splněny, nastupují přímo před prezidenta USA: „Tak co, hoši, co jste zjistili?”
„Nic,” odpovídají špioni. „Nedokázali jsme se vetřít do jejich společnosti. A přitom říkali, že mluvíme jako oni, tancujeme kozáčka jako oni, pijeme vodku jako oni, ale něco se jim stále nezdálo.”
Prezident se zlobí: „Já nevím, hoši, že s váma černejma jsou furt nějaké problémy!”

Letí tři vojáci, Čech, Vietnamec a Němec, a dohodnou se, že nad svou zemí vyhodí nějakou věc, které je u nich nejvíc. Němec vyhodí kulomet: „Těch je u nás plno.”
Vietnamec vyhodí tričko Adidas: „Těch je u nás plno.”
Pak Čech chytne Vietnamce a vyhodí ho z letadla: „Těch je u nás plno!”

Do New Yorku přiletí Angličan a taxikář mu na letišti říká: „Vy jste Angličan, co? Mám pro vás jednu speciální americkou hádanku. Myslím na někoho, kdo má stejné rodiče jako já, a přesto to není můj bratr ani sestra. Kdo to je?”
Angličan přemýšlí, ale nakonec se poddá. Taxikář povídá: „No, já to jsem.”
Angličan se za čas vrátí domů a na jedné čajové párty vypráví, že v Americe slyšel jednu místní hádanku: „Myslím na někoho, kdo má stejné rodiče jako já, a přesto to není můj bratr ani sestra. Kdo to je?”
Společnost přemýšlí, ale nikdo na to nemůže přijít. Zeptají se tedy, na koho myslel. Světaznalec odpovídá: „Je to jeden newyorský taxikář!”

Indiáni se přijdou za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima. Šaman rozhodí kamínky, podívá se na ně a řekne: „Nevím, Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.”
Tak indiáni odejdou, štípají dříví, ale za týden se přijdou zeptat znova. Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá: „Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.”
Indiáni zase odejdou a štípají dříví, ale šamanovi už je to blbý, a tak se jde zeptat na meteorologickou stanici, jaká ta zima bude. A tam mu odpoví: „My nevíme, ale asi pořádně tuhá. Indiáni už čtrnáct dní štípají dříví.”