Anekdoty a vtipy o národech a cizincích

Kovboj Jim navštíví svou milenku a najde ji v posteli s Fredem. Celý rozčilený ho zavolá do vedlejší místnosti a nabídne čestný souboj na pistole. Fred ale navrhuje: „Abychom se více nehádali, vystřelíme oba najednou do vzduchu a padneme na zem jako mrtví. Ke komu se Marion nakloní, ten ji bude mít natrvalo.”
Práskly dva výstřely. Marion vyběhla z ložnice a když viděla oba na zemi, otevřela skříň a zvolala: „Willi, pojď ven, oba jsou mrtví!”

Angličanka na pláži zpozorovala, že všechny ženy nosí vlasy ostříhané velmi nakrátko. Nechala se tedy v nedalekém kadeřnictví ostříhat a přiběhne za manželem s krátkými vlasy: „Podívej, Harry, vypadám snad ještě jako stará dáma?”
„Víš, že ne, drahoušku?” odvětí její Harry. „Teď vypadáš jako starej pán!”

Angličan, Ir, Francouz a Žid letí letadlem, když náhle začne padat k zemi.
„Dohodneme se,” navrhuje Angličan. „Ten, kdo to přežije, dá těm ostatním dvě stě liber jako výpomoc na cestu na onen svět a poděkování Bohu, že to přežil.”
Letadlo spadne a Angličan to nepřežije. Zbylí tři mu jdou na pohřeb. Ir hodí na rakev dvě stě liber. Také Francouz hodí na rakev dvě stě liber, podle dohody. Žid vypíše šek na šest set liber, hodí ho do hrobu a vezme si čtyři stovky zpátky.

Starý Patrik po dlouhé době opět koupil k Vánocům noviny. Na Štědrý den shromážděné rodině přikazoval: „Napřed si všichni noviny přečteme. Potom dostane čtyři listy matka na rozdělávání ohně, dva listy budou pro chlapce na zabalení učebnic, jedním listem zalepíme to rozbité okno, dva listy schováme pro dědu na zimu, aby měl co dát do bot, jeden list dáme támhle na stolek místo ubrusu - a zbytek rozřežeme na... Ale to vám povídám - šetřit, šetřit!”

DJ oznamuje na diskotéce v Somálsku: „Prosím přítomné, aby nechrastili kostmi. Není slyšet hudba!”

Jde chlap k rákosníkům a ptá se: „Kolik stojí tahle mikina?”
„Štyli sto, pane.”
„A myslíš, že je to pravá značka?”
„Tši sto, pane.”
„Máš povolení tady prodávat?”
„Tvě sto, pane.”
„A máš vůbec povolení k pobytu?”
„To je dárek, pane!”

V carském Rusku, v Petrohradě, spadl Žid do Něvy a topí se.
„Pomoc, pomoc!” volá marně.
Po břehu se procházejí dva policisté, ale ani je nenapadne, aby na volání o pomoc nějak reagovali.
„Zachraňte mě!” volá Žid, který už polyká andělíčky.
Policisté se srdečně smějí. Židovi už hledí smrt do tváře. Z posledních sil zvedne hlavu nad hladinu a vykřikne: „Pryč s carem!”
Načež se policajti srdnatě vrhají do řeky, vytáhnou Žida na břeh a vedou ho na okrsek.

Američan, Čech a Rus se hádají o tom, která země má vyspělejší zemědělství. Američan povídá: „V Americe jsme vyšlechtili takovou odrůdu brambor, že je můžeme sklízet dva měsíce poté, co je zasadíme.”
Čech říká: „To nic není, u nás jsme vyšlechtili takovou odrůdu brambor, že je můžeme sklízet už měsíc po zasazení.”
Rus prohlásí: „To u nás se brambory sklízejí druhý den po zasazení.”
„To není možné!” diví se Američan a Čech.
„Je - vy totiž nevíte, co je to hlad,” odpoví Rus.

V Rusku se ptá zahraniční novinář stařečka: „Dědo, co budete dělat, až v Rusku nastane blahobyt?”
„Přežili jsme vojnu, přežili jsme bídu, přežijeme i blahobyt!”

Čech vysvětluje Američanovi, co znamenají barvy na naší vlajce.
„Naše vlajka představuje naše daně. Když o nich mluvíme, tak se červenáme, když nám finanční úřad napíše, že máme nedoplatky na daních, tak zbledeme, a když zaplatíme, tak zmodráme.”
„U nás je to to samé,” povídá Američan, „akorát při tom ještě vidíme hvězdičky!”