Anekdoty a vtipy z pohádek a příběhů

Umře vyhulenec a přijde do pekla. Objeví se na obrovském poli konopí a kouká, že na kraji sedí Bob Marley s nádherně ubaleným jointem. Přijde k němu a Bob Marley se ho ptá: „Máš zapalovač?”
„Nemám,” povzdechne si hulič.
Bobby říká: „To je peklo, co?”

To takhle Víťa Kožený chytá na Bahamách ryby a tahá jednu za druhou... Když tu najednou vytáhne rybku zlatou. Hodí ji do kýble a tahá dál. No a z kýble se ozve: „No, Viktore, já jsem přece zlatá rybka, co takhle tři přání?”
Viktor se na ni podívá a odpoví: „No dobře, tak co chceš?”

Vlk se topí a volá na Karkulku: „Vytáhni mě!”
„Jo a ty mě sežereš!”
„Nesežeru!”
Vlk odpřisáhne, Karkulka ho vytáhne z vody za ocas, vlk se změní na krásného prince se slovy: „Děkuji, a snad bys mohla ten můj ocas už pustit!”

Jak vlastně připravujeme naše děti na život? Čteme jim před spaním příběhy, v nichž nejmladší a odstrkovaný princ dostane nejkrásnější princeznu, hloupý Honza přelstí všechny chytráky a Smolíčka pacholíčka zachrání na poslední chvíli jelen.
Když děti vyrostou, vykročí do života, v němž odstrkovaný nakonec stejně ostrouhá, naivní sedne na lep chytrákovi, a zatímco si na člověku smlsne kdejaká havěť, jeleni se pasou dál...

Taková ta strmá propast, v ní ze skály roste cosi jako silnější větev. Té větve se jednou rukou drží děda, ve druhé má knihu a spokojeně si čte. Nahoře se objeví mladík, lehne si ke kraji propasti a volá dolů: „Dědečku, slyšel jsem, že prý jste kouzelný dědeček!”
Děda se jen tak pustí větve, nasliní si prst, obrátí stránku v knížce a jak se znova chytá větve, povídá: „Kam ti mladí chodějí na takové blbosti!”

Šli Jeníček s Mařenkou lesem a Mařenka najednou povídá: „Ukaž mi ho, chci ho vidět.”
Jeníček na to: „Neukážu, je velkej, placatej a hrozně dlouhej.”
Byl to SIEMENS C10. On nelhal.

Prohlásil šašek před králem: „Omluva může být horší než urážka!”
„Do večera to dokaž, nebo přijdeš o hlavu!”
Král se dívá z okna na západ slunce, když tu se přiblíží šašek a poplácá ho po zadku: „Co si to dovoluješ?!”
„Promiň, králi, myslel jsem, že to je královna!”

Karkulka jde lesem k babičce a najednou dostane první menstruaci a neví, co se děje. Ptá se zajíce, ten taky neví, ale snaží se jí pomoci: „Hele, támhle je liška, a ta toho ví hodně, tak ti třeba poradí.”
Liška povídá: „Mně se to v životě nestalo, ale támhle se pod stromem válí medvěd. On je tu nejstarší a vlastně to tu vede. Ten bude určitě vědět, o co jde.”
Tak se Karkulka zeptá medvěda. Medvěd na to kouká a prohlásí: „Víš co? Já myslím, že ti asi upadlo péro!”

Ptá se Hurvínek Spejbla: „Taťuldo, co je to kachna v novinách?”
„No, jak bych ti to tento,” na chvíli se zamyslí Spejbl. „To máš, jako když v novinách napíšou, že kráva vrhla pět telat najednou. No, tak čtyři z toho jsou kachny!”

Žily, byly tři kůzlátka a máma koza. Jednou se máma koza rozhodla, že půjde na nákup a s malými kůzlátky si dohodla heslo: „Polib mi cecík.”
Tak máma koza odešla a za chvilku přišel vlk a prosil je, ať mu odemknou dveře, ale kůzlata nic. Za malou chvilku přišla koza, že si zapomněla peněženku, tak se vlk schoval a poslouchal, jaké je heslo. Když koza odešla, vlk přišel znovu ke dveřím a povídá: „Kůzlátka, otevřete mi, heslo je: Polib mi cecík!”
A kůzlata na to: „A ty nám polib prdel, my máme kukátko!”