Anekdoty a vtipy o policajtech a zlodějích

Policajtka Máňa řídila provoz na křižovatce a zrovna dostala ty ženské problémy. Když kolem jeli kolegové, zastavila je a povídá: „Kluci, zajeďte k nám na čtyřku a řekněte jim, že jsem to dostala, že tady nemůžu takhle stát, že musím domů, aby mě přišel někdo vystřídat.”
„Spolehni se, Máňo, už tam jedeme,” odpověděli policajti a odjeli.
Asi po hodině už je Máňa celá nesvá a zastaví se stejným přáním další policejní auto. A za další hodinu další a tak to šlo tak dlouho, až ztratila nervy, opustila křižovatku a šla jim to na svůj čtvrtý okrsek říci sama. Otevřela dveře a co vidí - asi čtyřicet ožralých policajtů si neustále nalévá skleničky a každý radostně křičí: „Máňa to dostala, Máňa to dostala!”

Jeden policajt se chlubí druhému: „Tak jsem si na dovolené koupil holicí strojek na péro.”
„S takovými věcmi tě dlabu, já si péro neholím!”

Nalitej bubeník se ve čtyři ráno vrací domů a bubnuje jako blázen. Zastaví ho policajt a napomíná ho: „Ještě je noc, co tady děláte takovej kravál?! Okamžitě s tím přestaňte.”
Bubeník se podrbe na hlavě a zamyslí se: „A ty jsi kterej?”
„Já jsem policista,” odvětí muž zákona.
„A máš na sobě uniformu?” vyptává se ožralý hudebník.
Polda na to podrážděně: „To snad vidíte, že mám.”
A bubeník zařve: „Tak stůj v pozoru, ty kreténe, vždyť hraju naši hymnu!”

Baví se dva policajti: „Už jsi slyšel, že v Rusku ukradli vodíkovou bombu?”
„A k čemu je to?”
„Jak k čemu? Taková stojí 100 milionů dolarů!”
„A kurva, kdyby mi tak chtěla spadnout na dvorek!”

Na ulici se poprali dva mladíci.
„Kdo to začal?” táže se policajt.
„On,” odpoví jeden z bitkařů, „nechtěl mi dát peněženku!”

Přijde chlápek na policejní stanici a ptá se: „Prosím vás, kde tady máte bonzárnu?”
„Až na konci týhle chodby, poslední dveře vpravo.”
Chlápek poděkuje a vydá se určeným směrem. Přijde ke dveřím, zaklepe, vejde, pozdraví a hned spustí na přítomného příslušníka: „Mám souseda a ten má na zahradě složený dříví.”
Policista se na něj podívá a oznámí mu: „No, to nám ale nestačí, musíte mi říct víc.”
„Von toho dříví má sto metrů a je dovezený z Německa.”
„To nám ale pořád nestačí.”
„Ale von v něm pašuje zlato!”
Policajt se usměje, vezme telefon a začne plánovat akci. Bonzák spokojeně odejde domů, otevře si pivo, zvedne telefon a volá sousedovi, kterého právě udal: „Tak jsem ti, Josef, objednal to sekání dříví. A mám pocit, že to bude stejná parta, která ti na jaře zryla zahrádku!”

Policista koná svou povinnost: „Paní Kohoutková, našli jsme vašeho pohřešovaného manžela na nádraží v Brně.”
„Vážně?” rozjasní se tvář dámy. „A co tam dělal, kam vůbec jel?”
„No, to nevíme,” odpoví policajt, „ale přijel z Karlových Varů a byl nalepený na nárazníku lokomotivy!”

Na policii se ozve telefon, že je pod mostem mrtvola. Dostaví se policejní potápěč, navlékne si skafandr, brýle, dýchací přístroj a skočí z mostu dolů. Bohužel přehlédl, že se ten most jmenuje Nuselský!

Muž stojí před soudem a soudce mu říká: „Policista vypovídal, že jste ho ignoroval a pohrdal jste jeho pravomocí.”
Obviněný se brání: „On mě zastavil za rychlou jizdu a začal mluvit přesně jako moje žena, tak jsem automaticky odpověděl: To víš, miláčku, že máš pravdu!”

Policejní hlídka zastaví náklaďák: „Co vezete?”
Řidič odpoví: „Džem!”
Tak ho zatknou a předvedou. Náčelníkovi řeknou: „Museli jsem ho předvést, něco tu nehraje! Říká, že veze džem, v dokladech má napsáno jam a auto je plné marmelády!”