Anekdoty a vtipy o policajtech a zlodějích

„Pane policajt, ukradli mi třiatřicet cenných předmětů!” stěžuje si pan Novák.
„Jak to víte tak přesně?”
„Byl to balíček karet a otvírák na lahve.”

V restauraci se koná velká mafiánská oslava. Vtom do místnosti vstoupí šéfkuchař a promluví k hostům: „Vážení, na přání pořadatele této párty vás vítám ve hře ruská ruleta. Jedna porce byla otrávená...”

Soudní proces: „Jste obžalován, že jste poškozeného dvakrát uhodil pěstí do hlavy. Chcete něco dodat?”
„Ne, myslím, že mu to stačí...”

Velitel policie se celý šťastný chlubí kolegům na stanici: „Narodil se mi syn, a je to chlapec!”

Výstrojní náčelník poučuje policistu: „Tohle jsou boty, obouvají se tkaničkama dopředu. Košile - knoflíkama dopředu. Kalhoty - knoflíkama dopředu. Čepice - štítkem dopředu. Trenýrky - to je dnes jedno, zítra hnědým dozadu!”

„Jo,” říká strojvedoucí rychlíku policajtovi u výslechu, „je pravda, že mi na koleje vběhla na poslední chvíli kráva, ale už není pravda - jak vy říkáte - že jsem se jí mohl vyhnout!”

Jdou dva policajti lesem a najednou uvidí, jak se na zemi povaluje useknutá hlava. První se sehne a zamyslí se: „Člověče, není ti ta hlava nějaká povědomá?”
„Sakra, to máš recht,” trkne to kolegu, „vždyť je to náš šéf!”
Ten první vezme hlavu za vlasy, drží ji v napnuté paži vysoko před sebou a konstatuje: „To nemůže být on, náš šéf nebyl tak vysokej!”

Dopravní policista vyšetřuje nehodu, kdy došlo ke střetu dvou vozidel. Ptá se muže, který to zavinil: „Co povíte na svoji obhajobu?”
„Já za to nemohu,” rozčílí se očividný viník. „Vidím v tom Favoritu ženu, která má vyhozený blinkr doleva. To víte, ženská, odbočila doleva!”

Ráno přijde náčelník do práce a jako pokaždé zakopne o práh. Rozčílí se, zavolá si strážmistra a poručí mu, aby ten práh přibil. Po chvíli slyší ťukání a říká si: „Je to dobré, už se to spravuje.”
Ťukání ovšem trvá hodinu, dvě hodiny... Náčelníkovi to nedá, otevře dveře a spatří hromadu ohnutých hřebíků a strážmistra, jak drží hřebík hlavičkou dolů a klepe na špičku. Chvíli se na něho dívá, pak se podrbe a chytí se za hlavu: „Pro Krista Pána, vždyť vy jste koupil hřebíky do stropu!”

Lehne večer policajt do postele a začne počítat trčící nohy: „Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest.”
Vyleze z postele a znova počítá: „Jedna, dvě, tři, čtyři. Fuj, už jsem se lekl!”