Anekdoty a vtipy o politice a politicích

„Chodí vám hodně dopisů?” ptá se reportér známého politika.
„Dost, a některé jsou pro moji práci velmi inspirující.”
„Lidé se vám jistě svěřují se svými přáními.”
„Také.”
„A můžete nám říci nejznámější dopis, který jste dostal?”
„Samozřejmě, jeden pisatel mě v něm seznamoval s tím, jak se nejjednodušeji váže smyčka na provaze!”

Kaje se u zpovědnice muž: „Odpusť mi, pane, můj velký hřích. Vychoval jsem syna politika...”

„Už to finančně neutáhnu!” stěžuje si známému pan Malina. „Živím ženu, tři děti, dva úředníky a každý den stále víc nezaměstnaných!”

Kreslí výrostek na zeď veliký kosočtverec. Jde kolem tatínek s malým chlapečkem a hošík se ho ptá, co to tam ten pán kreslí.
„Počkej, zeptám se ho,” říká otec. „Kterého politika máte na mysli?”

„Chlapi, já jsem tak šťastnej,” nechal se slyšet dělník Tonda Blecháč. „Víte už, že je u nás průměrný plat téměř osmnáct tisíc?!”

Papež uznal Čechy za nejzbožnější národ. Když viděl naše hospodářství, říkal jen: „Ježíši Kriste, Pane Bože...”

Baví se dva prognostici: „Půjde-li to takovýmhle tempem, tak každá desátá žena bude prostitutka a zbylé budou nezaměstnané!”

Winston Churchill jako premiér britské vlády přišel na interpelaci do sněmovny v povznesené náladě. Poslankyně Philipsová, která ho neměla příliš v lásce, předstoupila před jeho křeslo a vzrušeně pronesla: „Pane předsedo, vy jste opilý. Vy jste hrozně opilý. Pane předsedo, vy jste hrozně moc opilý.”
Churchill se s pomocí sněmovního Butlera postavil a odpověděl: „Paní poslankyně, vy jste ošklivá. Paní poslankyně, vy jste moc ošklivá. Paní poslankyně, vy jste strašně moc ošklivá!” A mávaje svým velkým doutníkem, dodal se smíchem: „Já se z toho ale do rána vyspím!”

Stěžuje si prodavač, obsluhující známého poslance, majiteli: „Pán chce boty, ale odmítá mi sdělit číslo, přičemž se odvolává na zákon o ochraně osobních údajů!”

Filípek má dvacet korun a chce si koupit čokoládu, ale v obchodě mu řeknou, že ji zdražili. Jde smutně po ulici a nadává: „Máme ale blbou vládu, zdražili nám čokoládu!”
Vedle něj jede premiér, uslyší ho a povídá svým poradcům: „To je ale blbé děcko, zdražili jsme přece všecko!”