Anekdoty a vtipy o politice a politicích

Churchill se na vládním večírku potká s poslankyní, která ho vyloženě nemá ráda, a ta mu povídá: „Pane premiére, kdybych já byla vaše žena, dala bych vám do čaje jed.”
„Lady,” nehnul brvou Winston, „kdybyste vy byla moje žena, s chutí bych ten čaj vypil!”

Přijde politik k doktorovi a povídá: „Pane doktore, mám strašný problém, už třetí týden mám migrénu.”
A lékař na to: „I nepovídejte. Migrénu, tu může mít profesor, učitel, umělec... Zkrátka - myslící člověk. Ale vám se to v hlavě prostě posralo...”

Volá americký prezident do kongresu: „Pánové, světu hrozí katastrofa, a proto byla založena nevládní mezinárodní organizace s názvem Výbor inteligence pro záchranu lidské civilizace.”
„A kdo jsou její členové?” zajímají se kongresmani.
„Americká blondýnka, český policajt, ruský důstojník...”

Na tiskovce se ptal novinář jednoho známého politika, kandidujícího do nějaké vysoké funkce, jak se vyjádří k tomu, že jeho sekretářka veřejně prohlásila, že má malý penis.
Politik odpovídá: „Pravda je taková, že ona má velkou hubu!”

„U nás neuvěřitelně bují korupce,” prohlásil politikou znechucený Hugo.
„Já vím,” odvětil kamarád Standa. „Sotva se některý politik dostane na vyšší post, už sedí v nějaké správní radě a pobírá tučný bakšiš.”
„Tak to se mýlíš,” říká Hugo. „To není žádný korupční úplatek, to je zcela legální úplatek. Ostatně, kdyby taková snaha politiků nebyla řádně oceněna, to by se nám za chvíli vláda, sněmovna i senát rychle rozpadly.”
Stanislav se diví: „Já nechápu, proč?”
„Nechápeš?” povídá Hugo. „Tak se na to zeptej například exministra Tvrdíka!”

„Naši politici zřejmě delší dobu trpí nedoslýchavostí.”
„Proč si to myslíš?”
„Protože slovo spolupráce slyší jako spolu prát se!”

Jde politik vybrat šek, ale nemá s sebou žádný identifikační průkaz. Pokladník mu odmítá peníze vydat a odvolává se: „Včera tady byl známý boxer, který také neměl průkaz totožnosti, a musel dvakrát boxovat, než jsme mu uvěřili a vyplatili peníze.”
„Já nevím, co bych vám řekl, abych vás přesvědčil,” krčí rameny politicky angažovaný klient. „Napadají mě jen samé hlouposti a zbytečnosti.”
„Už jsem vás poznal,” ihned na to pokladník. „V jakých bankovkách si přejete, abych vám částku vyplatil?”

„Tak nevím,” hluboce se zamyslel jeden občan. „Patří koncesionářský poplatek do výdajů na udržení životní úrovně, nebo do výdajů za blbost?”

Leží Dlouhý na nemocničním lůžku se žloutenkou, přijde za ním Klaus a povídá: „Ty, Dlouhý, kluku jedna nemocná, poslouchej, až za tebou přijde Rath tě léčit a nakloní se nad tebou, tak ty, aby byl od něho na čas pokoj, si ho silou přitáhneš a dáš mu pořááádného francouzáka!”
A Dlouhý si Klause změří pohledem, náhle ho přitiskne k sobě a říká: „Asi takového? Mmmlllllask!”

Jede Bush po dálnici a najednou uvidí ceduli: „Jablka po 5 USD.”
Tak si říká: „To je nějaké divné, aby jablka stála v Americe tolik. To se musí prošetřit.”
Zastaví a ptá se farmáře, co že je to za jablka.
„To jsou speciálně vyšlechtěná a geneticky upravená jablka s příchutí - tyhle jsou zrovna kokosovomedová.”
„No proč to nezkusit?” řekne si Bush a jedno si koupí.
Kousne a povídá: „Kokos cítím, ale ten med nějak ne.”
„To musíte otočit,” odpoví farmář.
Bush jablko otočí, zakousne se a opravdu med.
„Zajímavé. A máte ještě i nějaké jiné příchutě?”
„Máme ještě šunka - sýr,” říká farmář, „ale ty jsou po deseti dolarech.”
„Tak mi jedno dejte.”
Bush dá farmáři desetidolarovku, zakousne se a konstatuje: „Tak tu šunku cítím, ale ten sýr nějak ne.”
„To musíte otočit.”
Otočí, kousne a opravdu výtečný sýr.
„Úžasné. A máte ještě nějakou jinou příchuť?”
„No, ještě tu mám jedny s příchutí dámského přirození, ale ty jsou po sto dolarech.”
„Vyzkoušel jsem dvě, proč nevyzkoušet třetí,” pomyslí si Bush a dá farmáři stovku.
Zakousne se do jablka a povídá: „Teda... chutná to spíš jako hovno.”
„To musíte otočit!”