Anekdoty a vtipy o práci a povoláních

Matka se ptá dcery, která začala pracovat jako sekretářka: „A neobtěžuje tě šéf?”
Dcera se usměje: „Ani ne, mami! Já mám sex ráda...”

Jeden chlápek zrovna nastoupil z konkurzu na místo ředitele velké firmy. První den se v práci setkal s bývalým ředitelem, který mu předával kancelář. Když byli chvíli o samotě, jeho předchůdce mu podal tři obálky a řekl: „Když narazíte na problém, o kterém si budete myslet, že je neřešitelný, otevřete jednu obálku a proveďte, co je uvnitř.”
Nová práce se chlápkovi líbila, obchody šly dobře, ale po šesti měsících začal najednou klesat obrat a žádné opatření nepomáhalo. Když chlápkovi došla inspirace, vzpomněl si na tři obálky. Otevřel první z nich a četl: „Obviňte svého předchůdce.”
Tak tedy svolal tiskovou konferenci a taktně shodil vinu na svého předchůdce ve funkci - takové ty řeči o skrytých nepořádcích v účtech a kontrolách. Noviny a také burza zareagovaly pozitivně a obchody se zase začaly hýbat.
Asi o rok později opět došlo k propadu tržeb spojenému s vážnými personálními problémy. Chlápek sáhnul do šuplíku a z druhé obálky vyndal pokyn Reorganizujte. Provedl tedy velkou reorganizaci a opět se firma rychle dala dohromady.
Po roce a půl přišla další vlna problémů. Šéf se zavřel v kanceláři, vytáhl ze šuplíku třetí obálku a otevřel ji. Vzkaz zněl takto: „Připravte tři obálky.”

Vítají nového ředitele: „Tak vás tady vítáme, už jsme o vás mnoho slyšeli...”
„Tak moment, pánové! Asi jste zapomněli, že už bylo několik amnestií!”

Ptá se sekretářka šéfa: „Mám kancelář plnou spisů, jak se jich mám zbavit?”
„Všechno to vyházejte, ale napřed od každého udělejte dvě kopie!”

Prohlašuje pan Kalianko: „Na pracovišti jsem Bůh. Každý ví, že existuji, ale nikdo mě tam ještě neviděl!”

Na zamčené dveře veřejných záchodků tluče netrpělivý pán: „Okamžitě otevřete, mám průjem!”
Z druhé strany se ozve: „Hm, tak to vám závidím!”

Potkali se dva, co se již delší dobu neviděli: „Co pořád děláš?”
„Ale, jezdím teď taxíkem.”
„Neříkej, a kde na to bereš?!”

Ředitel se ptá sekretářky: „Slečno, neviděla jste moje pero?”
„Ještě ne, pane řediteli.”

Pan Hovorka vypráví kolegovi v práci: „Včera jsem četl knížku a hrůzou mi vstávaly vlasy na hlavě!”
„Nějaký horor?”
„Ne, žákovská knížka!”

„Pane Vaněk,” rozčiluje se šéf na řidiče ještěrky, „jak to, že jste přišel opět pozdě?!”
Opozdilec se hájí: „Vy neznáte heslo Není důležité být první, ale zúčastnit se?”