Anekdoty a vtipy o práci a povoláních

Vylekaný zedník přiběhne do kanceláře stavbyvedoucího a povídá: „Pane šéf, právě se sesypal barák, kterej jsme včera dostavili!”
„Sakra, kolikrát jsem vám říkal, abyste nedávali dolů lešení, dokud se nenalepí tapety!”

Na podnikové schůzi se hovoří o plnění plánu. Ředitel se obrátí na své zaměstnance s otázkou: „Řekněte mi, co budeme mít, když budeme všichni pracovat na 125 procent?”
Z davu se ozve: „Hovno a čtvrt!”

Šéf se zeptá své mladé sekretářky: „Myslíte na to, co já?”
„Ano, ale ne s vámi!”

Baví se zaměstnanci o svém mistrovi: „Podívej se na toho pitomce. Byl tak blbej, že ve škole neuměl krátit zlomky a teď by všem krátil prémie!”

Špičky ve svých oborech dostaly na konferenci záludný dotaz: „Kolik je 2x2?”
Strojař vytáhl logaritmické pravítko, chvíli s ním laboroval a pak říká: „Je to 3,99.”
Fyzik nahlédl do tabulek, vložil problém do svého počítače a po chvíli oznamuje: „Výsledek leží mezi 3,98 a 4,02.”
Matematik se chvíli soustředí a nevnímá vůbec nic okolo, a pak praví: „Odpověď nevím, ale jsem si jist, že existuje.”
Filozof: „Co tím myslíte, 2x2?”
Logik: „Prosím, definujte 2x2 přesněji.”
Účetní zavřel všechna okna a dveře, opatrně se rozhlédl a ptá se: „Kolik chcete, aby to bylo?”

Chlápek si v půl desáté ráno čte noviny, pokuřuje a popíjí pivečko, když se ho manželka zeptá: „Ty dneska nepůjdeš do práce?”
„Proboha, já myslel, že už tam jsem!”

Během holení se táže zákazník holiče: „Pan Josef už u vás nepracuje? Dlouho jsem ho neviděl.”
„Vy jste nic neslyšel?” diví se holič a zatímco ho obsluhuje, rozvypráví se: „Je to velice smutná historie. Byl velice nešťastný z toho, že výdělky jsou čím dál menší. Muži se stále častěji holí doma a navíc odmítají některé služby. Když se jednou zeptal zákazníka, zda si po holení přeje i masáž obličeje a ten odmítl, dostal starej Josef nervový záchvat a břitvou ho podřezal.”
„A co se stalo s panem Josefem?”
„Je v blázinci. Přejete si, pane, masáž obličeje?”

Nová sekretářka trávila většinu času čtením časopisů nebo hraním pasiánsu a okázale ignorovala zvonící telefon. Nakonec se její šéf naštval a povídá: „Poslyšte, slečno Sklenářová, když telefon zvoní, musíte ho zvednout!”
Slečna se šéfovi podívá přímo do očí a suše odvětí: „A proč? Většinou je to stejně pro vás.”

„Náš holič je už na pravdě boží.”
„Co se mu stalo?”
„Ukazoval ženě, že už jí má po krk a zapomněl, že má v ruce břitvu!”

Paní poučuje novou služebnou: „Snídáme každé ráno o sedmé.”
„Nevadí, pokud bych si přispala, nečekejte a klidně snídejte beze mě!”