Anekdoty a vtipy o práci a povoláních

Baví se tři sekretářky a jedna povídá: „Včera jsem viděla v šéfově zásuvce kondomy.”
Druhá na to: „A já je propíchala.”
A třetí omdlela.

Přijde instalatér do firmy opravit toaletu a ptá se sekretářky: „Paní, kde je tady ten hajzl?”
„Pan ředitel právě obědvá.”
„Ale ne, já hledám ty dvě nuly!”
„Ach ano, páni náměstkové mají právě poradu.”
„Sakra, ženská, kde se tady dělá hovno?!”
„Jo, tak účtárna, ta je o patro vejš.”

Holič holí zákazníka. Myslí stále na své záležitosti a několikrát ho řízne.
„Mohl byste mi také půjčit břitvu?” ptá se zákazník.
„Proč, prosím vás?” zajímá se holič.
A zákazník vysvětluje: „Abych se mohl bránit.”

Potkali se dva ševci.
„Ze Svitu mě propustili,” říká jeden, „tak jsem se dal k policajtům.”
„A co tam děláš?”
„Montuju botičky!”

Šéf se ptá podřízeného: „Jak to, že jste mi neposlal žádný pozdrav z dovolené?”
„Neměl jsem vaši adresu.”
„A to jste nemohl napsat, poslal bych vám ji.”
„Vida, to mě nenapadlo!”

Stavební inženýr vstane od oběda a zamyšleně povídá ženě: „Tak se mi zdá, že brzy způsobím úplnou revoluci v betonářství! Napiš mi, prosím tě, recept na ty tvoje knedlíky.”

Jeden chlapík se šikovně vytratí z práce zrovna, když jeho šéf odešel. A vyrazil si s kamarádem na ryby. Jak tak sedí u udic v pracovní době na břehu řeky, mihne se kolem nich motorový člun. Chlapík rychle skočí za vrbu, a když člun zmizí, zašeptá kamarádovi: „Ty vole, to mám ale dneska štěstí. Neviděl mě ani můj šéf, ani moje manželka.”

Potkají se dva manažeři: „Copak se ti stalo? Vypadáš nějak smutně.”
„Ale, žena mi našla novou sekretářku.”
„A jakou - blond, brunetu nebo snad černovlásku?”
„Plešatou!”

Potká kamarád Pepu Zídka a nadhodí: „Tak co děláš?”
„Nic,” odpoví Pepa.
„To vím už dávno,” povídá kámoš, „ale v kterém podniku?”

Muž přišel do skladu dřeva na inzerát. Po krátkém vstupním rozhovoru informuje náborový pracovník muže o jisté podmínce.
„Víte, je také nutné, abyste byl schopen rozlišit druh dřeva dle jeho pachu.”
„To není problém, pane,” sebevědomě reaguje zatím ještě nezaměstnaný. „Dřevo, to je můj život, nic neznám lépe než dřevo.”
Náborový pracovník vede pána do skladu, aby si ho vyzkoušel. Zaváže mu šátkem oči.
„Teď Vám budu nosit vzorky dřeva a vy musíte říct, co je to zač. A nesmíte se ho ani dotýkat.”
Přinese první desku. Muž čichá, čichá a po chvilce s jistotou hlásí: „Tak tohle je na 100 % borovice.”
„Dobře, tak a teď něco těžšího.”
Muž přináší druhou desku. Muž čichá, čichá a po chvilce opět s jistotou v hlase odpovídá: „Tak tohle je jasan.”
„Úžasné, velmi dobře.”
Personalista v touze nachytat chlapíka, běží do kanceláře a nakáže své asistentce, aby si svlékla sukni i kalhotky a šla s ním do skladu. Tam jí poručí, aby si lehla před toho dřevního experta.
„Tak teď se prosím trochu ohněte. Před vámi je na zemi poslední, třetí vzorek.”
Muž čichá, čichá, kroutí hlavou.
„To jsem blázen... mohl byste to prkno prosím ještě otočit, abych řádně nasál jeho pach?”
Personalista signalizuje své sekretářce, aby se ještě otočila na břicho. Muž znovu čichá, čichá, a po chvilce s úsměvem na tváři vynáší svůj soud: „Vy jste ale potvůrka, pane. Vy jste mě chtěl napálit. Ale já vím, co to je. To jsou určitě dveře od hajzlu z rybářské lodi!”