Anekdoty a vtipy o škole, žácích a učitelích

Přiběhne školník do ředitelny a hystericky křičí: „Pane řediteli, právě někdo poslal dopis, že je ve škole bomba!”
Ředitel ani nemrkne: „Ale že to tomu Kamešovi letos trvalo!”

Pan učitel povídá Pepíčkovi: „Bydlíš u Čertovy stěny, tak nám řekni, kde se tam vzaly ty kameny.”
„Nevím!”
„Přinesl je tam ledovec. A kam zmizel ten ledovec?”
„Šel pro nové kameny?”

Učitelka k dětem: „Kdo mi vyjmenuje aspoň tři Shakespearova díla?”
Hlásí se jediné, Pepíček a ač se učitelka bojí, že to bude nějaká sprosťárna jako vždy, nezbyde jí, než Pepíčka vyvolat.
„Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské a Zkrocení zlé ženy.”
„Výborně, Pepíčku, mile jsi mne překvapil. Jak si to, prosím tě, pamatuješ?”
„Podle pánského přirození, paní učitelko.”
„???”
„Když je to 10 cm, tak je to Mnoho povyku pro nic. Když 15, tak je to Sen noci svatojánské a když 20, tak Zkrocení zlé ženy.”
„A co když je to 30?” ptá se zvídavě učitelka.
„To už není Shakespeare, paní učitelko. To je Neruda - Kam s ním?!”

„Jak jste mohli dát tomu Čeňkovi výuční list na uhlíře, když nerozezná jednotlivé druhy uhlí!”
„To hlavní už umí - že metrák má osmdesát kilogramů!”

Je třída s paní učitelkou na výletě v jeskyni a paní učitelka se dětí ptá: „Tak děti, co to támhle visí za ptáka?”
Přihlásí se Pepíček a říká: „To je prosím netopýr, ale jestli visí za ptáka, to z té dálky nepoznám!”

„Jak jsem se včera potřeboval vyspat na zkoušku, můj spolubydlící hrozně chrápal.”
„Tak jsi na něho měl zamlaskat.”
„Mlaskal jsem na něho asi pět minut. Pak jsem do něho šťouchal, kopal jsem mu do postele, bral jsem mu peřinu, tahal jsem zpod něho prostěradlo... Vůbec nic nepomohlo, ale nakonec jsem usnul vyčerpáním!”

Sedí si tak profesor ve veřejné knihovně a sbírá jakési informace na svou další přednášku statistiky, když najednou vykřikne: „Překvapivé! Zvláštní!”
„Co se stalo?” ptá se jeden ze studentů.
Učenec praví: „Věřil byste, že při každém mém výdechu zemře jeden člověk?”
„Opravdu zajímavé,” opáčí student. „A zkusil jste jinou zubní pastu?”

Už je po zvonění, Pepíček vtrhne do třídy a normálně si sedne do lavice, samozřejmě bez pozdravení. Paní učitelka říká: „Pepíčku, běž za dveře a řekni, jak by to udělal tvůj tatínek.”
Pepíček jde za dveře, vykopne je a zařve: „Tak co, vy kurvy, nečekali jste mě, co?!”

Na procházce viděl Pepíček koně se ztopořeným údem a ptal se učitelky, co to má to zvíře pod bříškem.
„Ále, to nic není, toho si nevšímej.”
Pepíček se uznale podíval na učitelku a znalecky doplnil: „No, to bych chtěl vědět, na jakého jste zvyklá vy!”

Profesor říká žákům: „Dnes vás pustím o čtvrt hodiny dřív. Odcházejte prosím potichu, ať nevzbudíte nikoho ve vedlejších učebnách!”