Anekdoty a vtipy o Skotech a lakomcích

Bůh stvoří zemi, na ní různé národy a mezi nimy i Švýcary. Přijde Bůh do Švýcarska a ptá se Švýcara: „Líbí se ti země, kterou jsem ti stvořil?”
A Švýcar se svým stále zachmuřeným ksichtem říká: „Nééé!”
Tak se ho Bůh ptá, co by ještě chtěl. Švýcar řekne: „Chtěl bych vysoké a stále zasněžené hory.”
A Bůh mu stvoří Alpy. Pak se ptá: „Teď už se ti tady líbí?”
A Švýcar opět nevrle odpovídá: „Nééé!”
Tak se ho Bůh ptá: „A co bys ještě chtěl?”
Švýcar říká: „Já bych jestě chtěl, aby mezi horama byla nádherná jezera.”
Tak Bůh stvoří v Alpách nádherná jezera s křišťálovou vodou a ptá se: „Tak, teď už se ti tady líbí?”
A Švýcar opět dí: „Nééé!”
Bůh se ptá: „Tak co bys ještě chtěl?”
A Švýcar říká, že by chtěl krásné zelené louky plné krav.
Tak Bůh stvoří krásné zelené louky a na nich se pasou spousty nádherných krav a zeptá se Švýcara: „Už ti to konečně stačí?”
Švýcar odpoví: „No jóó!”
Tak si Bůh, celý vyčerpaný tím tvořením, sedne na louku a říká Švýcarovi: „Jsem nějak unaven, nadoj mi sklenici mléka!”
Tak mu Švýcar nadojí sklenici mléka, Bůh se napije, osvěží se a odchází. Švýcar se za ním rozběhne a křičí: „Moment, počkat!”
Bůh se otočí a zeptá se Švýcara: „Tak co bys ještě chtěl?”
A Švýcar odpoví: „No přeci frank za to mléko!”

Chlápek říká u krejčího: „Můžete mi ušít za dvacku kalhoty?”
„Dalo by se, ale bez nohavic a kapes!”
„A co teda budou mít?”
„Pouze příklopec!”

Povídají si dvě ošetřovatelky ve skotské nemocnici: „Koho to operují?”
„Nějakého pána, který spolkl golfový míček.”
„A kdo je ten nervózní pán, co stojí u dveří? Příbuzný?”
„Kdepak, to je jeho spoluhráč. Čeká na míček, aby mohl pokračovat ve hře.”

Známý škudlil si dává u stánku porci hranolek.
„A nedáte si něco navrch?” vyzvídá prodavač.
„Hm, kolik by to stálo?”
„Jednu korunu.”
„Tak mi navrch dejte porci kuřete!”

Skotský Mikuláš navštíví rodinu a ptá se: „Tak, děti, co si ode mě koupíte?”

Skot opravuje okapovou rouru na střeše, uklouzne, ztratí rovnováhu a padá dolů. Když letí kolem kuchyně, která je v prvním patře domu, zavolá na manželku: „Ženo, dneska pro mne nevař, budu obědvat v nemocnici!”

Obchodní cestující vnucuje Skotovi kufr a Skot říká: „Prosím vás, na co by mi byl kufr, pane?”
„Podívejte se, třeba až někam pojedete, tak si do něho dáte šaty, ne?”
„He he he, vy jste chytrej. A to potom jako pojedu v podvlíkačkách, jo?”

Skotovi onemocněla žena a bylo třeba zajít do města pro lékaře. Skot se pěšky vydal na cestu, ale asi tak po pěti mílích si na něco vzpomněl a jde zpátky. Zaťuká na okno chaloupky a zvolá: „Poslouchej, Allis, kdyby se ti trochu ulevilo, vstaň a zhasni světlo!”

Ředitel anglického hotelu jde po chodbě a vidí poslíčka, jak klečí u dveří jednoho pokoje a čistí boty.
„Proč nečistíš boty na vyhrazeném místě?” oboří se na něj.
„Nemohu, pane řediteli,” oznamuje poskok. „Ten pán ze Skotska, co tu bydlí, je drží v pokoji za tkaničky.”

Skot přistihne ve své knihovně ďábla.
„Jak jsi se sem dostal?” volá na něho.
„Komínem,” přiznává satanáš, zatímco se MacGregor hrne k telefonu.
„Stůj!” přemlouvá ho čert. „Nevolej kněze!”
„To jsem ani nechtěl,” uklidňuje ho držgrešle. „Chci jenom upozornit svého kominíka, že už tenhle měsíc nemusí chodit!”