Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Bohatý lord volá z práce domů a zvedne to sluha: „Nazdar Jeane, jak se vede mojí manželce?”
„Vše je v pořádku, sire. Je v ložnici se svým milencem, jako obvykle.”
„Cože? S milencem? Jeane, chceš si rychle vydělat 100 tisíc liber?”
„Samozřejmě, pane. Co mám udělat?”
„Vezmi pušku a okamžitě je oba zastřel!”
„Hned, pane. Moment.”
Lord slyší kroky, vrzání schodů a pak se z dálky ozvou dva výstřely. Za chvíli se Jean vrátí, zvedne sluchátko a říká: „Tak, už je to hotovo. Co mám udělat s těly?”
„No, hoď je třeba do bazénu na zahradě.”
„Ale pane, my žádný bazén nemáme!”
„Moment! Je to číslo 555 674?”

Jde debil po lese a najednou před sebou spatří hřib: „Jé, hele, houba! Já do ní kopnu!”
Hříbek se ale zvedne a povídá: „Já nejsem houba. Já jsem dědeček hříbeček a splním ti tři přání.”
A debil říká: „He, já už nechci být debil.”
Stalo se.
„He, já už nejsem debil. Já se z toho podělám!”
Stalo se.
„Jé, já se podělal! Jsem já to ale debil!”
Za chvíli: „Jé, hele, houba!”

Paní Kalianková se ptá Pepy: „Kam jsi dal těch 200 korun, co jsi dostal na nákup?”
„Jednomu staršímu muži.”
„Odkdy jsi takový lidumil? Co vlastně ten chlap dělal?”
„Čepoval pivo!”

Skotský Mikuláš navštíví rodinu a ptá se: „Tak, děti, co si ode mě koupíte?”

Blondýnka si stěžuje kamarádce: „Včera mi kámoška řekla, že jsem lezba. Tak mě naštvala, že jsem ji shodila s postele!”

Pan Novotný si koupil v AAA starší auto a každou chvíli mu ho jeho známý automechanik musí opravovat.
„Kolik ta tvoje rachotina asi vytáhne?” vyptávají se přátelé.
„Já z ní nejvýš padesátku, ale opravář ze mě nejmíň tisícovku měsíčně!”

Na zájezdu u moře se lidé koupou v deltě řeky a hrozně se baví. Jeden turista se zeptá průvodce: „Jsou tady krokodýlové?”
„Kdepak,” mávne rukou zkušený domorodec. „Oni se bojí žraloků!”

Ptá se pan Hanuš souseda: „Karle, znáš nějakého hudebního skladatele Podlahu?”
„Ne,” podiví se soused. „Proč?”
„No, ten chlap musí vydělat peněz!” posteskne si Hanuš. „Lidi pořád chtějí, aby hráli něco od podlahy.”

To takhle jednou zajdou výletníci na salaš a povídají s bačou: „Tak co, bačo, jak se mají ovce?”
„No, černé dobře.”
„A co bílé, bačo?”
„No, bílé taky dobře.”
„A zdravé jsou, bačo?”
„No černé jsou zdravé.”
„A co bílé?”
„No bílé jsou taky zdravé.”
„A dojí dobře, bačo?”
„No černé dojí, dojí dobře.”
„A co bílé, bačo?”
„Ale, aj bílé dojí dobře.”
„Bačo, a proč je pořád dělíš na černé a bílé?”
„No černé jsou přece moje.”
„A co bílé, bačo?”
„No ty jsou taky moje...”

Na větvi visí dva lenochodi. První den nic, druhý den nic, třetí to samé. Čtvrtý den jeden pootočí hlavou a druhý to komentuje: „Ty jseš nějaký nervózní!”