Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Pacient: „Nemohu se rozhodnout mezi operací a smrtí.”
Doktor: „S trochou štěstí můžete mít oboje.”

Přijde Himmler za Hitlerem a povídá mu: „Mám super film na DVD.”
Hitler na to: „Jak se jmenuje?”
„Lidice.”
„Tak mi je vypal.”

Přijde Ježíš v Karviné do hospody a posadí se. Číšník ho upozorní: „Tady si nesedejte, bo zde sedí štamgasti, vyhodí vás!”
Ježíš nereaguje... Ke stolu přijdou slepý, hluchý a horník. Kupodivu ho nechají sedět mezi sebou. Ježíš: „Za to, že jste mě nevyhodili se vám odvděčím!”
Dotkne se slepého, slepý vyskočí: „Já vidím!”
Dotkne se hluchého, hluchý vyskočí: „Já slyším!”
Otočí se k horníkovi a ten na něho: „Na mě nesahej, ty pičo, já mám invalidní důchod!”

Lord popíjí svou oblíbenou whisky a když dopije, vyhodí láhev z okna. Pod oknem se ozve výkřik. Lord se otočí na svého sluhu, povytáhne jedno obočí a otáže se: „Jean, v té láhvi byli lidé?”

Pan Halík na návštěvě projíždí srstí splihlému basetovi a udiveně poznamená: „Ten pes má nějakou divnou hlavu.”
Známá na něj zaraženě pohlédne: „Vždyť mu koukáte do zadku!”
„A jejda, tak to si na té sušence, co jsem mu nacpal do tlamy, moc nepochutnal!”

Zbláznil se herec. Projevovalo se to zuřivostí a naprostou nesnášenlivostí. Kolegové povolali lékaře, který se domníval, že když mu dají nastudovat nějakou velkou roli, mohlo by ho to uklidnit. Dali mu tedy nastudovat Othella. Zdánlivě bylo všechno v pořádku, ale pouze do té doby, než roli nastudoval. Pak choroba vypukla znovu. Když takto nastudoval, co se dalo a zlepšení nenastalo, obrátili se kolegové opět na lékaře. Ten děl: „Podívejte se, je to sice herec, ale je to blázen, tak mu dejte nastudovat třeba telefonní seznam, vždyť je to jedno.”
Dali tedy na radu učeného muže. A byl klid. Týden, dva týdny, měsíc... Po měsíci se jeden z kolegů osmělil: „Tak co, mistře, jak se vám líbí ta nová hra?”
„Ke hře samotné jsem se zatím nedostal, ale podle osob to musí být něco kolosálního!”

Potkají se dva kamarádi: „Člověče, já už to se starou nemůžu vydržet. Poraď mi, jak se jí mám zbavit?”
„To je jednoduché, tři soulože denně po dobu tří měsíců prý ženská nevydrží a umře.”
„To je skvělé. Promiň, já musím domů, já s tím začnu už dneska.”
Potkají se znovu za necelé tři měsíce a první chlapík sedí celý seschlý a roztřesený na vozíčku, který tlačí jeho žena.
„Prosím tě, Karle, co se ti to stalo?”
„Pssst, ona ještě neví, že pozítří umře!”

Stojí policajti na přechodu a koukají na stopujícího cikána. Najednou ze zatáčky vyjede kamion a cikána přejede, koukne se zpět a couvne na něj. To udělá ještě dvakrát a poté odjede. Policajti na to koukají, kroutí hlavama a pak jeden řekne: „To ale byla brutální sebevražda, co?”

Hrají dvě blondýnky hru, na co zrovna myslí. První se ptá: „Je to věc?”
Druhá odpovídá: „Ano.”
„Dá se s tím telefonovat?”
„Šílíš, s popelníkem?!”

Koupí hospodář kohouta. Chlápek, co ho prodává mu říká, že takového plemeníka ještě neměl. A skutečně, hned první ráno najde hospodář všechny slepice ošukané, zalezlé po rozích a kohout nervózně pobíhá po dvoře. Vezme tedy kohoutka a domlouvá mu: „Kohoutku, kohoutku, nesmíš se takhle honit. Uštveš se, praskne ti srdíčko a bude po tobě. Raději se šetři.”
Avšak další den jsou ošukané nejen slepice, ale i kachny, husy a všechno na dvoře a kohoutek
pobíhá kolem. Tak ho hospodář ustaraně vezme a zase mu domlouvá: „Kohoutku, kohoutku, nesmíš se takhle honit. Uštveš se, praskne ti srdíčko a bude po tobě. Raději se šetři.”
Ale třetí den, marná snaha, ošukané jsou i veverky, a kohoutek leží za domem bříškem nahoru, už nad ním krouží supi. Přiběhne k němu hospodář a se slzami v očích povídá: „Vidíš, vidíš, kohoutku. Nešetřil ses, prasklo ti srdíčko a teď je po tobě.”
Nato kohout otevře jedno oko a zasyčí: „Hele, vole, neser mě. Jestli mi vyplašíš ty supy, tak ošukám i tebe!”