Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Václava z Dolní Lhoty odvedli na vojnu. Kluk byl nešťastný, protože byl z domova zvyklý na kozí mléko, a to se tady sehnat nedalo. Hned na první vycházku si domluvil se sousedem, že mu nějakou kozu dovede. Stalo se a Václav si vítězoslavně vede kozu do kasáren, aby už jeho zdraví netrpělo další újmy. U vchodu ho staví dozorčí a nemíní ho se zvířetem pustit dál. Veškeré argumenty selhávají, až dozorčího napadne pádný důvod: „Vždyť je vás na pokoji dvanáct! Kdo vydrží ten smrad?”
„Ale pane kapitáne, vždyť ona si zvykne.”

„A teď ti, synku, povím, jak dobrým žákem jsem byl,” pravil otec.
„Prima, tati,” lebedí si klučina, „mám rád pohádky!”

Starší dáma chce investovat do koupě závodního koně. Jednoho si vybere a nechá si ho pro jistotu vyšetřit veterinářem.
„Tak co, pane doktore, myslíte, že s ním budu moci závodit?”
Veterinář se podívá na koně a na dámu a povídá: „Samozřejmě. A tipoval bych, že ho porazíte.”

Blondýnka si dělala pilotní licenci na vrtulník. Posadili ji do takového toho malého otevřeného stroje, který se používal v armádě a známe ho všichni z M.A.S.H. - dražší stroje na první lety nováčkům nikdo nedá. Děvenka to byla šikovná a všechno šlo jako po másle. Zvládla perfektně otáčení, stoupání, klesání i vodorovný let, a tak jí řídící věž povolila desetiminutovou vyhlídkovou trasu.
Ke zděšení všech přítomných se najednou zničehonic malá tečka na obloze začala prudce blížít k zemi. Vrtulník spadl do rybníka, blondýnka doplavala v mírném šoku ke břehu, kde ji vytáhli, nalili do ní něco whisky a ptají se: „Co se stalo?”
„Já nevím, všechno šlo skvěle, ale začala mi být zima, a tak jsem vypnula ten velký větrák...”

Přijde manželka s manželem do restaurace. Oba si objednají polévku a manželka se polije. Načež prohlásí: „Já teď vypadám jako prase!”
A manžel odpoví: „A ještě máš polité triko!”

Slavná herečka skonala v mladém věku a v celé své kráse vstoupila do ráje. Ujal se jí sám svatý Petr a doprovázel ji vyhrazenou cestou k rajskému oddělení pro nevinné ženy, chráněnému před vetřelci hlubokým vodním příkopem.
„Tady na té úzké lávce musíš být velmi opatrná,” připomínal jí důrazně nad příkopem. „Běž napřed a přísně se střež jakékoliv hříšné myšlenky, nebo spadneš dolů a cesta do ráje ti zůstane provždy uzavřena.”
Herečka nebere jeho výstrahu vážně. Lehce si vykračuje, vlní se v bocích a rozverně kroutí zadečkem, jak byla zvyklá před kamerou. Udělá jeden krok, pak druhý, třetí... A najednou to dole za ní hlasitě žbluňkne!

Tisíce sociálních demokratů demonstrují v ulicích Prahy za práci a chléb. Jeden z přihlížejících kapitalistů se najednou rozhodne a chytí jednoho demonstranta za rukáv: „Hej, vy, pojďte se mnou, dám vám práci i chléb!”
„Sakra,” zvolá oslovený, „pochoduje nás tu několik tisíc a vy si vyberete zrovna mě!”

„Pane vrchní,” zajímá se pan Kárný, „co u vás stojí plná sklenice piva?”
„Deset korun,” odvětí obsluha.
„Fajn,” pokýve zákazník. „Tak tohle pivo odneste a přineste mi jedno pivo za deset korun!”

Stevardka obsluhuje arabského cestujícího a ptá se: „Dáte si nějaký drink?”
„Ne, děkuji,” odpoví Arab. „Za chvíli budu řídit!”

„Pane řezník,” rozčiluje se stará Petrásková, „včera jste mě ošidil o třicet korun!”
„Kdepak,” dává mistr ruce pryč. „Ptal jsem se, jestli to může být o třicet korun víc, a vy jste řekla, že ano!”