Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Pozoruje turista klobouk nad vodní hladinou, jak se pohybuje sem tam. Ptá se pána vedle, co to je.
„To víte, orat je třeba déšť, nedéšť!”

Před soudem stane muž, který zavraždil svou tchyni.
„Můžete nám vysvětlit, jak k tomu došlo?” předává mu slovo soudkyně.
Muž se rozvypráví: „Loupal jsem si jablko a kousek slupky mi spadl na zem. Šla okolo tchyně, uklouzla na ní, padla mi na nůž - a to se stalo osmkrát!”

„Tetičko, ty nedovedeš sama jíst?”
„Proč myslíš, Venoušku? To víš, že dovedu.”
„No, když jsi včera přijela, tatínek říkal, že budeme zase muset tu starou škatuli čtrnáct dní krmit!”

Na jedné farmě žil farmář se ženou a třemi syny. Jednoho rána se žena probudila a vidí na louce ležet jejich jedinou krávu dočista mrtvou. Přepadla ji beznaděj - jak by teď mohla sehnat obživu pro svoji rodinu? Dostala se do velice silné deprese a oběsila se v kuchyni.
Když se probudil její muž, také on viděl, co se stalo. Kráva mrtvá, žena mrtvá - naprosto bezvýchodná situace. Popadl pušku a střelil se do hlavy.
Nejstarší syn se probudil, spatřil, co se stalo, a rozhodl se, že půjde k řece a utopí se. Došel k řece a tam na břehu uviděl sedět vodní vílu. Ta mu řekla: „Znám příčiny tvého zoufalství. Pokud se se mnou pětkrát v řadě pomiluješ, pomocí kouzel oživím tvé rodiče i krávu.”
Syn souhlasil, ale po čtvrtém vyvrcholení se zhroutil a nebyl schopen dál pokračovat. Víla ho tedy vtáhla do vody a utopila.
Další syn se probudil a také se rozhodl utopit. U řeky ho oslovila víla: „Když se se mnou desetkrát pomiluješ, všechno napravím.”
Tak to mladík zkoušel, vydržel sedmkrát, ale víle to nestačilo a i jeho utopila.
Když se nejmladší syn probudil a zjistil, že kráva i rodiče jsou mrtví a bratři zmizeli, také se vydal k řece. Víla tam na něj už čekala a povídá: „Viděla jsem, co všechno se stalo, ale mohu to všechno napravit, pokud se se mnou patnáctkrát pomiluješ.”
Mladík odpověděl: „To je všechno? Jen patnáctkrát pomilovat? Proč ne dvacetkrát?”
Vílu to poněkud zarazilo a mladík pokračoval: „Sakra, proč ne pětadvacetkrát?”
Víla váhala s odpovědí a mladík přidal: „Co takhle třicetkrát?”
„Dost!” zakřičela náhle víla. „Dobře, když mě třicetkrát pomiluješ bez odpočinku, všechny oživím.”
Teď se ale zarazil mladík: „Hele, moment. Jak mi zaručíš, že tě třicet čísel v řadě nesloží, tak jako to složilo tu krávu?”

„Ten děda Serjoža, představte si, už je mu 90 let a pořád je plný energie...”
„A odkud je?”
„Z Černobylu.”

„Vaše auto je přetížené,” oznamuje policista při kontrole řidiči, „musím vám odebrat řidičský průkaz.”
„Ale ten přeci nic neváží!” zlobí se chlápek. „Nechcete raději tchyni?”

Prochází se plavčík po Lipenské pláži, nuda, občas koukne na hladinu. Náhle přiloží hlásnou troubu k ústům a volá na jednu z lodí: „Devadesát devítko, devadesát devítko, jste za červenou bójí, vraťte se!”
Vzápětí za ním doběhne kolega a povídá: „Co blbneš, vždyť máme lodě jen do osmdesáti!”
Plavčík opět přiloží troubu k ústům a volá k jezeru: „Šedesát šestko, šedesát šestko, máte nějaké problémy?”

Policajt vyšetřuje havárii autobusu. Vyslýchá cestující, kteří jsou mluvení schopni. Pak se ptá řidiče, jak došlo k nehodě. Ten odpovídá: „Nevím, právě jsem vzadu kontroloval lístky.”

Přijde žena s nemocným děťátkem k doktorovi. Ten dítě prohlédne a pobídne matku: „Svlečte se, prosím.”
„Ale proč?” diví se paní. „Nemocné je snad dítě!”
„Tomu už není pomoci, udělám vám jiné!”

Přijde cikán do krámu a ptá se: „Máte něco od Algidy?”
Prodavač na něj vytáhne revolver a povídá: „Ano, Magnum!”