Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Přijde žába k fotografovi a povídá: „Já bý sém se chtělá néchát výfotít, álé néšlo bý to udělát, ábých némělá ták vélkóu húbú?”
Fotograf jí pokyne: „Tak se tady posaďte a až řeknu teď, řeknete bonbón.”
Žabka se posadí, a fotograf říká: „Teď.”
Žába otevře pusu: „Ká-rá-mé-lá.”

Hoří dům, vnikne do něj hasič a vynáší nádhernou dívku. Ta se k němu přitulí a děkuje: „Muselo vás to stát mnoho úsilí pro mne dojít.”
„Ano, zvláště než jsem přepral čtyři kolegy, co vás chtěli zachránit také!”

Dva vodáci stojí na břehu a bezmocně pozorují, jak se třetí převrátil s lodí a topí se. Z nešťastníka už je vidět na hladině jen ruka, když jeden z jeho druhů promluví k druhému: „Hele, tak jsi asi měl pravdu, že se do té záchranné vesty dává polystyren, a ne molitan!”

Přijde policajt do kavárny a říká: „Já mám takovej hlad!”
„A co chcete?”
„To je jedno, třeba kakao a dva rohlíky.”
„Bohužel, kakao nemáme. Něco jiného?”
Policista si povzdychne: „No, tak teda kakao a tři rohlíky.”
„Jak jsem řekl, kakao nemáme. Něco jiného?”
„Mně je to jedno. Třeba kakao a čtyři rohlíky.”
„Do prčic, já jsem řekl, že kakao nemáme!” vyletí na něj číšník. „Pane, vy jste ale kretén!”
„Kretén, jo?” zlostně se ušklíbne polda. „Tak jdeme na policejní stanici!”
Tam prodavače vyslýchá náčelník: „Pane číšník, proč jste mému zaměstnanci řekl, že je kretén?”
„Poněvadž chtěl kakao a dva rohlíky. Řekl jsem, že kakao nemáme. Potom mi řekl, že chce kakao a tři rohlíky. Zopakoval jsem, že kakao nemáme. No, a když řekl, že chce kakao a čtyři rohlíky, tak jsem se nasral a řekl jsem mu, že je kretén,” vylíčí popravdě obsluha z kavárny.
„Vy ale máte trpělivost, pane,” obdivně prohlásí velitel. „Mně to říct dvakrát, tak mu to kakao chrstnu do obličeje!”

Smaží se dvě vajíčka na pánvi a jedno říká: „To je ale vedro, co?”
Druhé se na něj vyděšeně podívá a křičí: „Jé, pomoc, mluvící vajíčko!”

Na kongres jede vlakem skupina inženýrů a manažerů. Každý manažer má svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženýrů zvolá: „Pozor, jde průvodčí!”
A všichni inženýři se natlačí na jeden záchod. Průvodčí zkontroluje jízdenky manažerům a když uvidí zamčené dveře na WC, zabouchá na ně: „Jízdenku, prosím!”
Zpod dveří se vysune jeden lístek, průvodčí ho cvakne, prostrčí zpět, poděkuje a spokojeně odchází.
Na zpáteční cestě si manažeři pořídí jen jeden lístek a inženýři dokonce nemají žádnou jízdenku. Tu jeden z manažerů zvolá: „Pozor, jde průvodčí!”
Všichni manažeři se utíkají schovat na záchod a inženýři trochu pomaleji odcházejí na další. Poslední z inženýrů, ještě než se schová, zabouchá u manažerů: „Jízdenku, prosím!”
Ponaučení: Manažeři často používají inženýrská řešení, aniž by jim rozuměli.

Dvě blondýnky v zimě postávají na nádraží a jedna nelibě konstatuje: „Člověče, mně je nějaká zima na ruce.”
„Tak si je strč do kapsy,” radí jí druhá.
První zavrtí hlavou: „Já nemůžu, mám v ní rukavice.”

Chlap chodí po tržišti s ledním medvědem. Přistoupí k němu policajt a ptá se: „Pane, co tu děláte s tím medvědem? A ještě k tomu mezi lidmi!”
„Ale, hledám toho neřáda, který mi tu vloni prodal bílého křečka!”

„Paní Nováková, slyšela jsem, že u vás hořelo.”
„Máte pravdu, uhořel můj muž i s dětma, ale naštěstí jsme byli pojištěni.”
„A vám se nic nestalo?”
„Ále, jenom mne bolí zápěstí.”
„To mi povídejte, a z čeho?”
„No nejdříve jak jsem nesla ten těžkej kanystr a pak jak jsem držela kliku, aby ty svině neutekly!”

Profesor říká žákům: „Dnes vás pustím o čtvrt hodiny dřív. Odcházejte prosím potichu, ať nevzbudíte nikoho ve vedlejších učebnách!”