Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Jde skin po ulici a volá na cikána: „Hej, že bydlíš v popelnici?”
„Ne, nebydlím,” dušuje se Rom.
„Nekecej, bydlíš v popelnici.”
„Nebydlím, vždyť ti to říkám.”
„Fakt nebydlíš v popelnici?”
„Ne, fakt.”
Skin pokrčí rameny: „Tak to máš štěstí, protože ta popelnice zrovna hoří.”
Cikán spráskne ruce: „Ach, můj domov!”

Paní domu načapá služku, jak dává psovi velký biftek: „Marie, co to děláte?”
„Paní, to je můj dobrý pomocník,” brání se služebná. „Pomáhá mi s umýváním nádobí!”

Ráno po svatební noci, novomanželka pohladí svého manžela a ptá se: „Zlatíčko, řekni mi, kolik jich bylo přede mnou?”
Po pár minutách ticha žena říká: „Drahý, čekám na odpověď!”
A ženich se zhluboka nadechne a povídá: „Moment, stále počítám.”

Vrátí se manžel domů a v posteli výpomoc.
„Kdo jste?”
„Já jsem sólista Národního divadla!”
„To možná, ale pamatujte si, že tady jsem sólista já!”

Letí atom blondýnčinou hlavou a narazí do mozku. Vzpamatuje se a povídá: „Promiň, já jsem tě neviděl!”

Slyšeli jste o té blondýnce, co pekla krůtu tři dny?
Na obalu bylo napsáno „hodinu na každé kilo váhy” a ona vážila 72 kilo.

Dva pochůzkáři postávají u přechodu pro chodce a jeden nadhodí: „Budeme dneska neúprosně vybírat pokuty, nebo blahosklonně brát úplatu?”

Zastaví policajt auto plné šlapek a povídá: „Po hlavní ne tak rychle!”

Pepíček oznamuje otci: „Pan učitel ti vzkazuje, že mi nemáš pomáhat s úkoly. Úplně prý stačí chyby, které nadělám sám!”

Jede loď za války do Ameriky, má na palubě hodně pasažérů a není tam kino ani žádný zábavný podnik. Tak tam pozvali kouzelníka, který cestujícím předvádí své triky. Jedna stará paní má papouška a ten při každém triku říká: „To znám, to znám, to je jednoduchý!” A zase: „To znám, to znám, to je jednoduchý!”
Najednou loď najede na minu, vybouchne a papoušek křičí: „To je dobrý, to se ti povedlo, to neznám!” A po chvíli dodá: „To jsem zvědav, jak to dáš zase dohromady?”