Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Přijde lord domů a vidí ženu nahou v posteli. Tak otevře skříň a tam stojí nahý chlap. Lord se podrážděně otočí a dí: „Lady, kolikrát jsem vám říkal, abyste si svoje věci ukládala do svých skříní!”

Přijde tatínek se synem do obchodu a syn se ho ptá: „Tatínku, proč jsou primerosky balené po třech, šesti a dvanácti?”
„Víš, tři jsou pro školáky: jeden na pátek, jeden na sobotu a třetí na neděli. Těch šest je pro vysokoškoláky: dva mají na pátek, dva na sobotu a dva na neděli. A těch dvanáct je pro nás: leden, únor, březen...”

Přijde žena k doktorovi a povídá mu: „Pane doktore, mně hrozně smrdí z úst!”
A doktor na to: „Tak na mě dýchněte!”
Žena na něj dýchne a doktor zdrhne z ordinace. Za pět minut se vrátí a píše recept: „Pro začátek kloktat hovnem!”

Odchází zaměstnanec v sedm večer z firmy a šéf se ho ptá: „Co je? Bereš si půl dne dovolené?”
„Ne, odcházím na oběd!”

Stojí manželka před zrcadlem, s obdivem se prohlíží, upraví se a povídá manželovi: „Že nevypadám na 29?”
„Ne, už dávno ne!”

Přijde doktor k panu Novákovi a ten si stěžuje: „Pane doktore, já jsem sedm let šťastně ženatý, ale posledního půl roku manželka ztrácí zájem o sex a vůbec se při něm nevzruší.”
„No to se nedivte, pane Novák, teď jsem ji prohlédl a ona už je nejmíň rok mrtvá!”

Prohlásí učitelka ve třídě plné blondýnek: „Vy jste tak hloupé, že 80 procent z vás propadne!”
Jedna blondýnka se uchichtne: „Hihi, tolik nás tu ani není.”

„Pane,” okřikl číšník nevychovaného hosta, „vyndejte si ten prst z nosu! Vy nevíte, že konzumace doneseného jídla je v naší restauraci zakázaná?!”

Pan Weil přijel do Prahy a ve velkém nakoupil za 500 Kčs zboží galanterního pro svůj obchůdek na vesnici. 400 Kčs zaplatil hotově a za 100 Kčs dal směnku.
„A teď, když jsem vám dal tolik utržit, co mi přidáte jako dárek?” povídá nakonec.
„Že jste to vy, pane Weil,” praví obchodník, „dám vám tuhle pěknou anglickou kravatu.”
„Takovou aušusovou kravatu? Takový stálý a dobrý zákazník jak já?”
„Máte pravdu, pane Weil. Tak víte co, já vám vrátím tu vaši směnku.”
Pan Weil se zarazil a po chvíli praví: „No, tak to si tedy přeci vezmu raději tu kravatu.”

Povídá hraběnka služce: „Přede mnou nic nezatajíte. Vím, že jste v jiném stavu.”
„Právě tak jako vy, milostivá paní.”
„Nebuďte drzá! Mne otěhotněl pan hrabě.”
„A mne asi kdo?”