Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Hlášení nádražního rozhlasu: „Na trati směr Lipno je výluka. Cestující si ve stanici Loučovice přesednou na náhradní autobus, který odjíždí směrem Lipno přesně v 10 hodin. Bude-li autobus plný, připojíme k němu navíc vlečný vůz!”
Pan Kalinko běží na informace: „A v kolik odjíždí ten vlečný vůz?”

Mladík se připotácí k dívce u stolu: „Hele, nešla bys tancovat?”
Dívka rozpačitě špitne: „Nno... ano.”
„Tak běž,” vyprovází ji povedený donchuán, „nemám si totiž kam sednout!”

„Pročpak sis nalepil na sešit tatínkovu fotografii?” ptá se matka Pepíčka.
„Ale, paní učitelka povídala, že by ráda viděla toho pitomce, který mi pomáhal dělat úkol!”

Sejde se katolický kněz, mohamedánský imám a židovský rabín. Baví se o víře a začnou si také povídat o síle modlitby. Katolický kněz říká: „To jsem jednou šel zaopatřovat nemocného do vzdálené vesnice. Jdu přes les, pole a louky, naráz se přihnaly mraky, šílená bouřka, průtrž mračen, nebylo kam se schovat. Tak kleknu, prosím Boha o ochranu. Naráz - všude okolo liják, nade mnou modrá obloha a já jsem v suchu došel až k cíli!”
Mohamedán na to: „To je nic, tobě šlo jen o zdraví, mně šlo přímo o život. Jel jsem na velbloudu pouští. Naráz se přihnala písečná bouře, nebylo kam se schovat. Padnu k zemi a prosím Alláha o ochranu. Naráz - všude okolo bouře, nade mnou modrá obloha a já jsem v bezpečí dojel k cíli!”
Židovský rabín se ušklíbne: „Pánové, to není nic proti tomu, co jsem zažil já. Jdu v sobotu v Paříži po hlavní ulici a naráz uvidím na zemi plnou peněženku. Chci ji zdvihnout, ale naráz si uvědomím, že je sobota - šabat a já se nesmím dotýkat peněz. Přece tam ale tu peněženku nemůžu nechat ležet. Pozvednu oči k nebi, modlím se k Hospodinu. Naráz - všude okolo sobota, nade mnou úterý!”

Chlubí se paní sousedce: „Dnešní den jsem začala velkoryse. Dala jsem jednomu vandrákovi stovku.”
„Stovku? To je dost. Co tomu řekl tvůj manžel?”
„Oh, ten to schválil. Řekl: Děkuji, miláčku!”

Lord baví na večírku společnost svými divokými příhodami: „Tak jsem šel tou savanou a najednou slyším mručení. Otočím se a za mnou stojí lev. No, to víte, kousek ode mě stál strom, tak jsem vzal nohy na ramena...”
V tom okamžiku ho přeruší lokaj: „Lorde, máte telefon!”
Lord odejde. Za chvíli se vrátí a ptá se, kde přestal. Někdo mu napoví: „Vzal jste nohy na ramena.”
„Jo,” chytí se lord. „Vzal jsem nohy na ramena a lízal a lízal...”

Jede kamioňák v noci po silnici, najednou proti němu z křoví vyskočí červený trpaslík a křičí: „Já jsem malý, červený, zkurvený, teplý trpaslík a mám hlad!”
Kamioňák mu hodí bagetu a jede dál. Najednou proti němu vyskočí modrý: „Já jsem malý, modrý, zkurvený, teplý trpaslík a mám žízeň!”
Kamioňák mu hodí plechovku a jede dál. Najednou vyskočí zelený. Kamioňák naštvaně zastaví, vyleze a zeptá se: „Tak co chceš, ty malý, zelený, zkurvený, teplý trpaslíku?”
„Vaše doklady, prosím!”

Podepisují se výplatní listiny. Když přijde na řadu strážník Houžvička, udělá tři křížky a povídá: „Jardo, to je zajímavé, tak dlouho spolu děláme a doteďka jsem nevěděl, že se jmenuješ stejně jako já.”

Policista zastaví opilce: „Člověče, proč jdete jednou nohou po chodníku a druhou po cestě?”
„Jé, moc vám děkuju, že jste mě na to upozornil. Já už se lekl, že mám jednu nohu kratší!”

Do 1.A chodil cikán Dežo Mněkunda. Anička, která seděla vedle něj, si stěžuje: „Paní učitelko, Mněkunda smrdí!”
„Nic si z toho nedělej, Aničko,” odvětila kantorka, „mně také!”