Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Dvě jeptišky se vydají na projížďku autem. Jedou půl hodiny, vychutnávají si překrásnou jízdu a náhle jim zachrčí motor a zhasne. Kontrolka nádrže ukazuje nulu. Naštěstí je nedaleko benzínová pumpa, stačí jen dojít s kanystrem a načepovat. V celém autě však není nic, v čem by se dal benzin přinést. Jen velký nočník pod zadní sedačkou. A tak s ním jeptišky vyrazí k pumpě. Za chvilku jsou zpátky u auta a nalévají benzin do nádrže.
Kolem právě projíždí místní farmář. Zastaví a nevěřícně zakroutí hlavou: „Tedy, sestry drahé, vaši víru bych chtěl mít!”

Ptá se učitelka dětí, jak doma využívají odpad. Janička se přihlásí a říká: „My jsme koupili vajíčka, snědli jsme je a skořápky jsme dali slepicím.”
„No, to je pěkné,” pochválí ji učitelka.
Přihlásí se Honzíček: „My jsme koupili pomeranče, snědli jsme je a ze slupek maminka udělala šťávu.”
„Hm, to je taky pěkné.”
Vtom se přihlásí Pepíček a povídá: „My jsme koupili jelito. Nejdřív se s ním máma několikrát udělala a nato si ze spilky vyčistila uši. Potom jsme jelito snědli, přes slupku jebal táta mámu tři dny a nakonec jsme do ní nasrali, zavázali to a šli jsme ji vrátit s odůvodněním, že je ta klobása po třech dnech zkažená!”

„... a tomu Italovi svaly jen hrály,” vypráví zážitky z dovolené paní Malá.
„To byl tak urostlý a vymakaný?” zajímají se kolegyně.
„Ne,” mírní jejich vášně cestovatelka, „svaly mu jen hrály, ale na schovávanou!”

„Pane Novák, ta vaše skleróza je rok od roku horší!”
„???”
„Už jste zase zapomněl, že jste zemřel při porodu!”

Stojí blondýnka u rozbitého auta a stopuje. Jeden motorista se nad ní smiluje, zastaví a ptá se, co se jí stalo. Ona odpoví, že neví, co s tím je. Chlapík se hrabe dvě hodiny pod kapotou a pak povídá: „To bude nejspíš olejem.”
„Cha cha, to určitě ne,” vysměje se mu blondýna. „Ten tam vůbec nedávám!”

Pepa říká manželce: „Až někdo bude volat, nikomu neříkej, že jsem doma.”
Zazvoní telefon, manželka ho zvedne. Po chvíli mluvení povídá: „Manžel je doma!”
„Sakra, říkal jsem ti, aby jsi nikomu neříkala, že jsem doma.”
„Uklidni se, to nebyl telefon pro tebe!”

Lord sedí ve své lenošce a náhle ho něco napadne. Zavolá sluhu a ptá se: „Jean, kde jsou děti?”
„V lednici, vaše lordstvo.”
Lord se strachuje: „A nebude jim tam zima?”
„Ne,” ujistí ho Jean, „zavřel jsem dveře.”

Člen KGB se vyptává muže v baru: „Kolik je 2+2?”
„No přeci čtyři,” odvětí chlápek.
Agent ho na místě zastřelí.
„Vždyť to bylo správně,” diví se barman, „tak proč jste ho zastřelil?”
„Věděl příliš mnoho!”

„Tak jak bylo na horách?”
„Nanic, v novinách psali, že na Šumavě je starý prašan, ale byli tam samí mladí a všichni švorc!”

Učitelka se ptá dětí ve škole, kolik si myslí, že je jí let. Přihlásí se Pepíček a říká: „Prosím, je vám čtyřicet čtyři.”
„Ano, Pepíčku, správně. Ale jak jsi na to přišel?”
„Docela jednoduše, paní učitelko. U nás v baráku bydlí jedna dvaadvacetiletá a říkají o ní, že je poloviční blázen...”