Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Mají zavřít Čecha, Rusa a Američana na rok do vězení. Před tím si ale něco můžou přát. Rusák chce flašku vodky, ze které by nikdy neubývalo. Američan zase bednu hamburgrů, ze které by mohl užírat a neubývalo by. Čech si přeje karton Marlborek, ze kterého by neubývalo. Tak jim to všem dají a šoupnou je na rok do basy.
Za rok otevřou celu Rusáka, ten z ní vypadne zpitej do bezvědomí. Otevřou u Američana, ten vyběhne celej zelenej, hodí šavli a říká: „Fuj, já už ty hamburgry nemůžu ani vidět!”
Otevřou celu Čecha, ten tam sedí, hubu plnou cigaret a ptá se: „Nemáte někdo oheň?”

Na policii se střetnou dva kamarádi: „Čau chlape, co ty tu děláš?”
„No, víš, ztratila se mi žena.”
„Děláš si legraci? Mně taky! A jak ta tvoje vypadala?”
„Blond vlasy, 180 centimetrů, 65 kilo, prsa čtyřky... A co ta tvá?”
„Na tu kašli, jdem hledat tu tvoji!”

Přijde politik k doktorovi a povídá: „Pane doktore, mám strašný problém, už třetí týden mám migrénu.”
A lékař na to: „I nepovídejte. Migrénu, tu může mít profesor, učitel, umělec... Zkrátka - myslící člověk. Ale vám se to v hlavě prostě posralo...”

Na bitevním poli: „Pane plukovníku, mám jedno přání.”
„Mně se můžete svěřit, poručíku.”
„Až válka skončí, chtěl bych odejít z armády...”
„Ale poručíku, proč zrovna vy, takový správný voják?”
„Nerad bych následoval příkladu dalších správných vojáků, kteří narazili na minové pole přede mnou...”

Jde chlápek kolem rybníku a tam se topí mladá dívka a zoufale volá, aby ji zachránil.
„A souložit umíš?” zeptá se jí muž.
„Umm, jasně, že umím!” vydá ze sebe z posledních sil holka.
Chlap zařve: „Plavat jsi se měla naučit!”

Po dlouhé době strávené v nebi se Ježíš rozhodne navštívit zemi. Řekne si, že by měl nejdříve navštívit papeže, a tak se zjeví ve Vatikánu před ním a povídá: „Tak, jsem tady...”
Papež ho jako otrhance nepozná a vypoklonkuje ho: „Nu synu, Bůh ti žehnej!”
Tak se Kristus vydá za obyčejným vesnickým farářem. Farář na jeho pozdrav „Tak, jsem tady...” odpoví „A co má jako bejt? Tady není žádný dobročinný podnik! Koukej mazat, než zavolám policii!”
„Bože,” pomyslí si Spasitel, „to budu muset do své rodné země...”
Na předměstí Jeruzaléma narazí na hloubajícího rabína. Stoupne si před něj a zkusí znovu svůj osvědčený monolog: „Tak, jsem tady...”
Rabi přemýšlí, chvíli ho pozoruje a nakonec otočí hlavu do dveří kibucu a houkne: „Přines kladivo a hřebíky, Mojse. Už je tady zase!”

Zubař se soucitně zadívá na pacienta v křesle: „Pane Konopásek, lituji, ale jinak to nepůjde... Sestři, půl gramu semtexu!”

Baví se dva známí: „Ahoj, jak žiješ?”
„Ale jde to. Mám skvělou práci. Představ si, pode mnou je přes 500 lidí!”
„Hmmm, a co vlastně děláš?”
„Sekám trávu na hřbitově.”

Jednoho rána po proflámované noci se ptá lord svého sluhy: „Jamesi, má náš záchod dvojkřídlové dveře?”
„Ne, pane.”
„Tak potom jsem včera seděl ve skříni.”

Saddám Husajn sedí v kanceláři a přemýšlí, koho má napadnout, když mu zazvoní telefon: „To je pan Husajn? Tady je Paddy z hrabství Cavan v Irsku. Chci vám sdělit, že vám vyhlašujeme válku.”
„To je důležitá věc, Paddy,” povídá Saddám. „Kolik mužů má vaše armáda?”
„Počkejte - já, bratranec Sean, soused Gerry a naše parta z hospody. To je osm lidí.”
Saddám si povzdechne: „Paddy, musím ti oznámit, že na můj rozkaz čeká milion mužů ve zbrani.”
„Tak počkejte, zavolám vám znovu.”
Příštího dne Paddy opravdu volá: „Dobře, pane Husajne, ta válka platí. Museli jsme si sehnat nějakou výzbroj.”
„A jakou výzbroj máte, Paddy?”
„Dva kombajny, buldozer a traktor z Murphyho farmy.”
Saddám si zase povzdechne: „Musím ti sdělit, Paddy, že mám 16 tisíc tanků, 14 tisíc obrněných transportérů a ve zbrani mám teď půldruhého milionu vojáků.”
„Opravdu? Tak já vám zase zavolám.”
Jak jinak - příští den volá Paddy zase: „Pane Husajne, tak ta válka platí pořád. Pořídili jsme si letectvo! Do Tedova ultralehkého letadla jsme namontovali pár pušek a přidá se k nám ještě bridžový kroužek.”
Saddám minutu mlčí a potom se ze sluchátka ozve: „Paddy, já mám 1000 bombardérů, 500 útočných Migů 19 a od našeho posledního rozhovoru se armáda rozrostla na dva miliony mužů.”
Dalšího dne Paddy volá znovu: „Dobře, pane Husajne, tu válku musíme bohužel odvolat.”
„Škoda,” řekne Saddám zklamaně. „Kam se poděla vaše odvaha?”
„No, probrali jsme to a došli k závěru, že dva miliony zajatců nejsme schopni uživit!”