Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Jdou dva policisté na obchůzku, najednou přijdou ke křoví a vidí, že se tam válejí něčí nohy.
„Hele Josef, to vypadá jako Frantovy nohy, že jo?”
„No jo, ty vole, vypadaj tak!”
Jdou dál a najdou kus ruky.
„Josef, hele - takovýhle ruce má Franta!”
„Máš pravdu, to je ruka, jako kdyby Frantovi z voka vypadla.”
Zase jdou dál a zastaví se u křoví, kde se válí zkrvavené tělo.
„Pepo, Ježíši Kriste, to vypadá jako Frantovo tělo!”
„Jo, jo, Jirko, takový tělo má přesně Franta...”
Ač je to k neuvěření, jdou opět dál a najdou hlavu.
„Josef, do prdele, to je Frantova hlava!”
„Ty vole, Jirko, aby se tak Frantovi něco stalo...”

Klavírista se ptá po koncertě přítele: „Co říkáš na ten potlesk?”
„Senzace,” chválí ho kamarád. „Kde jsi sehnal tolik příbuzných?”

Chlapík na veřejných záchodcích koukne na souseda a ptá se: „Proč na něm máš vytetováno WY?”
„Víš, moje holka se jmenuje WENDY,” prozrazuje frajer. „No a když mi stoupne, je tam vytetováno její jméno.”
Po čase stejně zvědavej chlapík na veřejných záchodcích stojí vedle černocha. Kouká a ten černoch tam má taky WY. Zeptá se: „Hele, tvoje holka se jmenuje WENDY, viď?”
„Proč myslíš?” na to černoch.
„Protože tam máš vytetováno WY,” vytahuje se náš zvědavec svými znalostmi, „a když ti stoupne, budeš tam mít WENDY, ne?”
„Ne,” odvětí černoch, „mně, když stoupne, mám tam WELCOME TO THE YAMAICA AND HAPPY HOLIDAY!”

Ve škole mají malovat, a tak se paní učitelka ptá: „Pepíčku, tvůj tatínek je malíř pokojů, jak bys to tady vymaloval?”
Pepíček: „No tak tadyhle bych nasral hnědou, sem bych prdnul zelenou a támhle bych mrdnul modrou.”
„To snad není možné! Jak to mluvíš?!” rozčílí se učitelka. „Zavolej mi do školy tatínka.”
Další den povídá otci: „Podívejte se, já jsem se vašeho syna ptala, jak by to vymaloval a on mi řekl tohleto!”
Tatínek: „Tohleto že vám vážně řekl?” Otočí se k Pepíčkovi a povídá mu: „Ty čůráku, vždyť by to tady bylo moc tmavý.”

Blondýnka přijde do zpovědnice a pan farář se jí ptá: „Tak děvče, kolik máš hříchů?”
„No, nevím přesně, ale vešlo se mi to na dvě diskety.”

Muž a žena se srazí v autech. Bouračka je to ošklivá, oba jejich vozy jsou úplně na maděru, ale ani jednomu z nich se nic nestalo. Když se vysoukali ze zprohýbaných plechů, povídá žena muži: „Tak vy jste muž, to je zajímavé. Já jsem žena. Hmm, podívejte na naše auta! Nic z nich nezbylo, ale my jsme zraněni nebyli. To musí být znamení od Boha. Měli jsme se setkat, stát se přáteli a žít spolu až do smrti.”
Muž, protože proti němu stála velmi pohledná dáma, přitakal: „To jo, to muselo být určitě znamení od Boha!”
Žena pokračovala: „A podívejte se na tohle, další zázrak. Moje auto je totálně na mraky, ale tahle lahev vína je naprosto v pořádku. Bůh si určitě přeje, abychom toto víno vypili a oslavili tím naše štěstí.”
Podala lahev muži, ten souhlasně přikývl, otevřel ji a polovinu vypil. Pak ji podal zpět ženě, ta vzala lahev, zavřela ji a vrátila muži do rukou. On se jí překvapeně zeptal: „Vy nebudete?”
Načež mu odpověděla: „Ne, já počkám na policii!”

Texas. Školní autobus. Černoušci a běloušci se cpou do autobusu a začnou se rvát, kdo bude sedět na předních sedadlech. Vtom vyskočí řidič a okřikne je: „No tak, děti, chovejte se někdy jako dospělí. Dělejte třeba, že jste všichni modří. A teď si ti světle modří sednou dopředu!”

Přijde chlápek k fotografovi se zvláštním přáním: „Mohl byste mě vyfotografovat za stromem?”
„To nebudete na fotografii vidět.”
„V tom je ta finta - pošlu to matce k narozeninám, ona se na fotku podívá a řekne: Kdepak je náš Pepa? A já schovanej za tím stromem vylezu a řeknu: Tady jsem, mami!”

Jedna dáma s mohutným poprsím sedí u baru a pije jedno martini za druhým. Po pátém koktejlu prohlašuje: „Myslím, že budu muset končit, začíná mě pálit žáha.”
„To není od pití,” říká vrchní, „máte levé ňadro v popelníku.”

„Vaše výška a pozice?” ptá se pilota země.
„Měřím metr devadesát a sedím vepředu vlevo.”