Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

„Opravdu bys neměla kouřit,” domlouvá zákazník děvce. „Brzdí to tělesný vývoj.”
„Jó?” jedovatě odvětí ona, vyfoukne kolečko kouře a koukne mu pod pás: „A na co se vymluvíš ty?”

K lékaři přijde muž, zda by neudělal jeho ženě plastiku, že je ošklivá.
„Za pět tisíc korun.”
„To je drahé,” praví muž a odejde.
Doktor ho náhodně potká za 14 dnů a povídá: „Tak já bych tu plastiku udělal o dva tisíce levněji.”
„Pozdě. Mně už ji hajný za stovku zastřelil.”

Manžel se dívá na fotbal, když ho jeho žena vyruší: „Miláčku, mohl bys opravit světlo na chodbě? Už několik týdnů nefunguje.”
„Opravit světlo, teď?” podívá se na ni zlostně muž. „Vypadá to snad, jako bych měl na čele napsáno: Elektrikář?”
Manželka naléhá: „Když ne světlo, mohl bys opravit dveře u ledničky? Jdou špatně zavírat.”
„Opravit dveře u lednice?” zlobí se manžel. „Myslíš si snad, že mám na čele napsáno, že pracuju pro Calex?!”
Manželka dál prosí: „A mohl bys teda opravit alespoň schody? Celé se hýbou a někdo by se na nich mohl zranit.”
„Co si myslíš - že jsem tesař a mám na čele napsáno: OBI?!” rozčílí se muž. „Už toho mám dost. Jdu do hospody, tam budu mít aspoň klid, abych se mohl dívat na fotbal!”
Asi za dvě hodiny se v něm hlo svědomí, zaplatí a odchází domů. Jak vchází do domu, vidí, že jsou schody opravené. Vejde do chodby a světlo funguje. Vezme si pivo z lednice a dveře jsou opravené taky. Přistoupí k manželce a uznale pokývá: „Teda, ty jsi dobrá. Jak jsi to všechno udělala?”
„Já jsem to neudělala,” odvětí ona. „Seděla jsem na schodech před domem a brečela. Okolo šel jeden kořen a ptal se, proč brečím. Tak mu to povídám a on řek, že to všechno udělá, ale že se s ním buď vyspím, nebo mu upeču buchty.”
Manžel se zajímá: „A jaké buchty jsi mu upekla?”
Žena ho zpraží: „Co si myslíš - že mám na čele napsáno: Odkolek?!”

Tři manželské páry mají zájem vstoupit do ortodoxní sekty, kde je podmínkou pro iniciaci čtrnáctidenní sexuální abstinence. Přijdou na přijímací pohovor a vrchní starší se jich ptá, jestli dodrželi tuto podmínku.
První manžel odpovídá: „Jistě, bez problému, naše víra je silnější než pudy.”
Druhý manžel: „No, druhý týden jsem si musel jít lehnout na gauč v obýváku, ale vydrželi jsme.”
Třetí manžel v rozpacích říká: „Ze začátku to šlo, ale potom manželka sahala na polici pro plechovku s fazolemi, ta jí spadla a jak se pro ni ohnula, tak jsem se neovládnul...”
„No ale to k nám nemůžete!”
„Já vím. Ostatně, do Delvity od té doby taky ne...”

Byla u nás jednou brigádnice - blondýnka. Jednou při psaní na stroji se obrátila k sekretářce s dotazem: „Dochází mi papír, co mám dělat?”
„Vezmi si pár listů z kopírky,” poradila jí kolegyně.
Blondýnka vzala poslední čistý papír, strčila ho do kopírky a pětkrát „rozmnožila”.

Jde tatínek s Pepíčkem kolem bordelu a Pepíček se ptá: „Tati, co je to vlastně ten bordel?”
„To je, Pepíčku, místo, kde mají dobroty.”
Druhý den jde Pepíček sám ze školy a zastaví se tam. Potká bordelmamá a ta se ho ptá: „Co tu chceš?”
„Jdu na dobroty,” vysvětluje hoch.
Bordelmamá ho zavede do kuchyně a dá mu palačinky. Když přijde domů, táta se ho ptá: „Kde jsi byl?!”
„Na dobrotách,” odpoví Pepíček a popisuje, co tam dělal: „První, tu jsem v pohodě zvládl, druhou jen tak tak a třetí jsem roztáhl a vylízal...”

Jednou večer se takhle policista postavil naproti jednomu baru a čekal, jestli po zavíračce nechytne někoho pro alkohol za volantem. Když začali z baru vycházet lidi, hned si všiml jednoho, který se doslova vypotácel a začal se motat mezi auty. Vyzkoušel klíčky u pěti z nich, než našel svoje. Pak seděl pět minut na předním sedadle ohnutý pod volant a zápasil s klíčky. Tou dobou už všichni ostatní hosté vyšli z baru a odjeli.
Když konečně motor naskočil, policista neváhal a vyrazil kupředu. Postavil se před rozjíždějící auto. Nechal muže vystoupit a fouknout do balónku. A nic! Policajt udiveně říká: „Sakra, jak je tohle možné?”
A chlápek mu povídá: „No, dneska jsem byl jako volavka určenej já!”

Ve škole: „Pepíčku, kdo ti pomáhal s domácím úkolem?”
„Nikdo, paní učitelko.”
„Pepíčku, nelži! Kdo ti pomáhal s domácím úkolem?”
„Tatínek.”
„Tak mu vyřiď, že Wolker byl Jiří, a ne Johnny.”

„Cikáne, od čeho tak smrdíš?”
„Ale, od práce.”
„A co děláš?”
„Hovno.”

Lord volá na sluhu: „Jean, pohár vody, prosím.”
Jean pohár donese: „Zde, pane.”
„Děkuji, Jean.”
Za pár vteřin volá lord znova: „Jean, další pohár vody, prosím.”
Jean donese: „Zde, pane.”
„Děkuji, Jean.”
Neuběhne ani deset sekund a lord už zase křičí: „Jean, ještě jeden pohár vody, prosím.”
Jean donese: „Zde, pane.”
Nato se Jean zeptá: „Budete si přát ještě jeden pohár vody, pane?”
„Ne, děkuji, Jean,” praví lord s povzdechem. „Raději zavolej hasiče, tohle sami neuhasíme!”