Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

„Kam se letos chystáte na dovolenou?” ptá se pan Vokurka známého.
„Manželka na Seychely, dcera na Floridu a syn do Austrálie,” vyjmenuje přítel.
„A ty se chystáš kam?” vyzvídá pan Vokurka.
Pilný mužík si povzdechne: „Pravděpodobně do basy!”

Při křtu v kostele se ptá kněz rodičů: „A jak se bude chlapeček jmenovat?”
„Karafiátoslav,” oznamují šťastní manželé.
„Ale to přece nejde,” namítne kněz.
„Proč ne?” odporuje pár. „Když se naše dcera může jmenovat Růžena...”

Chlap v lese brutálně znásilní holku. Když odchází, otočí se a povídá: „Až se to narodí, říkej tomu třeba František.”
Holka odsekne: „Až se to projeví, říkej tomu třeba chřipka, debile!”

Ptá se pán manželky: „Za co mám jít na maškarní?”
„Za komín, Karle,” odpovídá žena. „Vždyť víš, jak ti chlast táhne!”

Lord James jede s lady Julií parkem. Ta sebou nervózně vrtí v sedle.
„Je vám něco, drahá lady?” strachuje se lord.
Lady odpoví: „Mám vlka.”
„Oh, co je to, mít vlka?” ptá se lord.
Lady mu to chce předvést. Postaví se ve třmenech, zvedne sukni a ukáže mu zadek. Lord zděšeně prohlásí: „Nevím, zda je to vlk, ale tlamu má strašně ošklivou!”

Pan Wilson byl předsedou místní charity, která ještě nikdy neobdržela dar od nejbohatšího právníka ve městě. Pan Wilson se pokusil obměkčit právníka po telefonu: „Pane doktore, podle našich informací jste jen minulý rok dosáhl zisku 600 000 dolarů, a přesto jste nevěnoval ani cent na charitativní činnost.”
Právník odpovídá: „Víte vy člověče, že moje matka umírá na těžkou nemoc, a účty za nemocniční péči několikrát převyšují její roční příjmy? Víte, že můj bratr, válečný veterán, je na vozíčku a slepý? Víte, že moje sestra přišla při nehodě o manžela a zůstala sama se třemi dětmi?”
„Ne, to jsem opravdu nevěděl.”
„No vidíte. A když nikomu z nich žádné peníze nedávám, proč bych proboha měl dávat vám?”

Známý bakteriolog volá na svoji manželku: „Miláčku, připravil jsem ti k Vánocům obrovské překvapení!”
„Och ty můj bobečku, ty jsi úžasný. A prozradíš mně, co to bude?”
„Objevil jsem nový druh zhoubného viru a nazval jsem ho tvým jménem!”

Výrostkové přijdou za dědkem a ptají se ho: „Dědo, jaký je rozdíl mezi vírou a přesvědčením?”
„Kdysi, když jsem byl tak malý, jako vy teď, věřil jsem, že ho mám jenom na čůrání. No, a teď už jsem o tom přesvědčený!”

„Jaký faul?!” vzteká se fotbalista. „Já jsem šel po balónu. Copak za to můžu, že má hlavu jako kopačák?!”

„Tak děti, dnes se budeme fotit,” oznamuje své třídě učitelka. „Pěkně se na fotce usmívejte, to bude taková památka. A až za deset roků vezmete tu fotku do rukou, podíváte se na ni a řeknete, tak toto je Petr, ten je dnes chemik a toto je Anča, ta má už šest dětí a pěknou rodinku...”
Vtom se ze zadní lavice ozve: „A toto byla naše učitelka a ta je už dnes mrtvá!”