Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Kaliankům ujel vlak a manželka Pepu peskuje: „Vidíš, ty blbe, kdybys tak nechvátal, nemuseli jsme tu teď tak dlouho čekat na další!”

Je paní a ta má dva syny, jeden se jmenuje Držhubu a druhý Mozek. Mozka poslala na maliny a Držhubu nakoupit. U pokladny se ho prodavačka ptá: „Chlapečku, jak se jmenuješ?”
„Držhubu.”
„Nebuď sprostý a řekni mi, jak se jmenuješ, nebo zavolám policii!”
„Držhubu.”
Paní prodavačka zavolá policii a jeden z policistů se ho ptá: „Chlapečku, jak se jmenuješ?”
„Držhubu.”
Policajti tedy zavolají jeho maminku a ten jeden se jí ptá: „Paní, jak se jmenuje váš syn?”
„Držhubu.”
Tak to zkouší ještě aspoň prodavačka: „Paní, jak se jmenuje váš syn?”
„Držhubu.”
„Paní,” spráskne ruce prodavačka, „kde jste nechala mozek?!”
„Ten šel zrovna na maliny!”

„Jestli do večera neseženu sto táců, budu se muset nejspíš zastřelit!” stěžuje si chlápek příteli. „Nemohl bys mi pomoct?”
„To asi těžko,” prohlásí kamarád. „Já totiž nemám žádný revolver!”

Paní Hrbková mydlí manžela válečkem a při tom na něj pokřikuje: „Budeš pít?! Budeš pít?!”
Honza pozvedne hlavu a zamumlá: „Tak nalej!”

Na procházce si malé děvčátko zvědavě prohlíží těhotnou paní.
„Vy máte v bříšku miminko?” ptá se se zájmem.
„Ano,” odpoví paní.
„A máte ho ráda?”
„Ano, velice.”
„Tak proč jste ho sežrala?!”

Povídá sekretářce kolega: „Evičko, já vás včera na tom podnikovém večírku viděl tančit na stole.”
„Opravdu? A viděl jste ještě něco víc?”
„Ne, to jsem neviděl.”
„No, tak to jste odešel hodně brzy!”

Ptá se otec syna: „Co to bylo za kluka, co jsi s ním šel do školy?”
„To je spolužák, syn generála.”
„Z toho si vezmi příklad, tak malý a už syn generála!”

Blondýnka přijede na hranice a hraničář říká: „Slečno, můžete se nám identifikovat?”
Blondýna vytáhne zrcátko, podívá se do něj a prohlásí: „Ano, jsem to já.”

Jde mladý policajt po chodbě a potká starého s knížkou po boku. Mladý se ho ptá: „Co je to za knížku?”
„To je logika.”
„Aha, a na co to je?”
„No, vysvětlím ti to na příkladě: Máš doma akvárium?”
„Mám.”
„A máš v něm rybičky?”
„Mám.”
„No vidíš, když máš akvárium, je logické, že v něm máš i rybičky.”
„Aha.”
„A máš rád zvířata?”
„Mám.”
„No vidíš, když máš rád rybičky, je logické, že máš rád i zvířata.”
„Aha.”
„A máš rád lidi?”
„No, mám.”
„No vidíš, když máš rád zvířata, tak máš rád i lidi.”
„Aha.”
„A máš rád ženy?”
„Samozřejmě, že mám.”
„Vidíš, když máš rád lidi, tak máš rád i ženy.”
„Aha.”
„A jsi zvyklý se se ženami milovat?”
„Samozřejmě, že ano.”
„Vidíš, když máš rád ženy, tak se s nimi i miluješ.”
„Už tomu rozumím,” zaradoval se mladý policajt a půjčil si od starého tu knížku.
Jak jde po chodbě, potká ho kolega a ptá se, co to má. On na to, že to je knížka o logice. Kolegovi to nedá a poprosí ho, aby mu to vysvětlil. Mladý na to: „Vysvětlím ti to na příkladě. Máš doma akvárium?”
„Ne, nemám.”
„Tak potom jsi buzerant!”

Paní učitelka si zavolá děvčata a navádí je: „Holky, až bude Pepíček zase mluvit sprostě, odejděte ze třídy.”
Holky souhlasí. Učitelka vejde do učebny a ptá se dětí: „Vy jste teď měly prázdniny, tak mi řekněte, jestli jste neviděly, že se něco nového staví.”
Přihlásí se Anička a říká: „Na rohu Národní třídy se staví nový supermarket.”
Později, když už vyvolá všechny ostatní žáky, vyvolá učitelka i Pepíčka a ten povídá: „Na rohu Václaváku se staví novej bordel.”
A holky už jdou ze třídy, jak jim paní učitelka řekla.
„Počkejte,” řve za nimy Pepíček, „vždyť jsou postavené teprve základy!”