Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

V sibiřském pracovním táboře se baví trestanci, za co tam jsou: „Já se v devětatřicátém špatně vyjádřil o soudruhu Popovovi.”
„Já se ve třiačtyřicátém dobře vyjádřil o soudruhu Popovovi.”
„Já jsem soudruh Popov.”

Dvě přítelkyně se potkaly po deseti letech.
„Pane Bože, ty jsi ale zestárla,” zvolala první, „ani jsem tě nemohla poznat!”
„Tak to já jsem tě poznala hned,” odvětí štiplavě druhá, „podle šatů, co jsi měla posledně na sobě!”

„Obžalovaný, proč jste shodil tchyni z balkonu?”
„Chtěl jsem se jen přesvědčit, jestli v té pohádce je pravda, že saň umí létat!”

Povídají si dvě paní na pavlači: „To víte, že včera přejeli vedle v ulici kominíka?”
„Ne, nevím,” podiví se známá. „Ale je to hrozné. Dneska už si člověk nemůže být před autama jistý ani na střeše!”

Stárnoucí muž přijde k lékaři, rozepne kalhoty a praví: „Pane doktore, rozřízněte mi ho a zase sešijte!”
„A proč?” kulí na něj oči Mudr(c).
„Víte, já jsem měl před měsícem úraz na prstě,” vypráví chlápek, „vy jste mi udělal stejný úkon a dodnes ho neohnu!”

Šéf se ptá podřízeného: „Jak to, že jste mi neposlal žádný pozdrav z dovolené?”
„Neměl jsem vaši adresu.”
„A to jste nemohl napsat, poslal bych vám ji.”
„Vida, to mě nenapadlo!”

Přijdou tři policajti do hudebních potřeb a ukazují: „Chtěli bychom támhle tu flétnu, ten saxofon a tamtu harmoniku...”
Prodavač se zamyslí a říká: „No, tu žárovku vám můžu sundat, ten hasicí přístroj taky, ale co bude s tím radiátorem?”

Blondýnka se prochází po ulici a najednou spatří na sloupu veřejného osvětlení lístek a na něm inzerát: „Prodám byt 3+1, levně + adresa a telefon, poznámka - Prosíme, klepejte.”
V ten moment jde kolem policajt a vidí blondýnu, jak klepe na sloup: „Co to vyvádíte, slečno?”
Blondýnka ukáže na inzerát a poznámku Prosíme, klepejte. Policajt se zamyslí, podívá se nahoru a s úsměvem povídá: „No jo, svítí, určitě jsou doma!”

Dva programátoři se zúčastní televizní soutěže. Moderátor oznamuje: „Pane Černý, na displeji za vámi se objeví jméno historické osobnosti, a vy musíte otázkami na pana Bílého zjistit, kdo to je. Ale smí vám odpovídat jen ano a ne. Tak začínáme...”
Černý: „Pane Bílý, jaké je jméno té osoby?”
Bílý: „Ne, ano, ne, ne, ano, ne, ano, ne, ne, ne, ano, ne, ano, ano, ano, ne, ne, ano, ne, ne, ano, ne, ne, ne...”

Pacient vejde do ordinace psychiatra a povídá: „Doktore, musíte mi pomoci. Jsem schizofrenní.”
„Nebojte se... my čtyři to určitě zvládneme.”