Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Přijde policajtův syn domů a říká otci: „Tati, ve škole mi říkali, abych šel na zvláštní školu.”
Otec na to: „No, synu, když na to máš...”

Učitelka oznámila termín písemky a upozornila laxní studenty: „Omluvit vás může jen neschopenka nebo smrt v rodině.”
„A co extrémní sexuální vyčerpání?” pronese nesměle jeden žák.
Třída se složí smíchy, kantorka odpoví: „Myslím, že se budete muset naučit psát druhou rukou!”

Policista se baví s kolegou: „Tolik vtipů je na nás, jak jsme hloupí, a přitom jsem byl včera u doktora a ten mi kvůli zjištění otcovství bral krev. Z prstu!”

Skončil pobyt jednoho turnusu, když si náhle právě skončivší rekreant vzpomněl na zapomenutou věc. Vrátil se ke svému bývalému pokoji, který byl zamčen, protože už jej zabydleli novomanželé. Z pokoje se ozývalo: „Čí je to kolínko?”
„Moje!”
„Čí jsou to prsíčka?”
„Moje!”
Bývalý rekreant už to nevydržel, zabouchal na dveře a zvolal: „Až přijdete na ten deštník, tak ten je můj!”

Volá lord ze zahraniční cesty domů: „Ahoj Jeane! Za chvíli jsem doma. Nestalo se něco neobvyklého za mé nepřítomnosti?”
„Ne, sire. Jenom jsem zlomil rýč.”
„Cože, rýč?”
„Ano, když jsem zakopával vašeho psa.”
„Cože, můj pes je mrtev?”
„Ano, uhořel v boudě.”
„Bouda hořela?”
„Ano, chytla od vašeho domu.”
„Cože, můj dům hořel?! Jakto?”
„Lady šla po schodech se svícnem a když se dozvěděla, že vaši dceru znásilnili, upustila ho.”
„Co?! Moji dceru znásilnili? A co je s lady?”
„Uhořela.”
„To ne!” zděsí se lord. „Sakra, Jean, máte pro mne alespoň něco pozitivního?”
„Ano, sire. Vaše testy na AIDS.”

Jel vysoký vládní úředník na přátelskou návštěvu do Číny. Z doslechu se dozvěděl, že ženy v Číně jsou velmi přátelské, co se týká sexu. Po dlouhých jednáních se šel projít po čínském venkově a tu vidí v rýžovém poli pracovat místní ženu v záklonu, tak dle poučení využil situaci a zezadu do ní zavedl svůj úd. Ta se ale rozčilovala a dokola na něho volala: „Ču fi! Ču fi!”
A po určitém čase se zlou odešla. Váženému pánovi to nedalo, protože se nesetkal s přátelským přijetím, tak si nechal vysvětlit od velvyslance, co to znamená Ču fi, a bylo mu řečeno: „Níž!”

Přijde kostra k doktorovi a ten povídá: „No, to teda jdete brzo!”

„Sekretářka mi říká, ty má prcinko sametová,” svěřuje se kapitán našeho raně kapitalistického průmyslu.
„To je od ní rozkošné,” míní přítel.
„Myslíš?” podiví se ředitel. „I na poradě náměstků?”

Karel dělal pilotní zkoušky a kámoši se ho ptají: „Tak jaké to bylo, těžké?”
„Kdepak, jenom mě naštval jeden grafolog.”
„Co říkal?”
„Ale, prý že jsem podle rukopisu násilník, grobián a rváč.”
„A co jsi mu řekl?”
„Co by? Rozbil jsem mu hubu!”

„Sire, přišel dopis od radního Weisse. Píše, že chce přes bažinu za vaším domem postavit silnici. Mám poslat odmítavou odpověď?”
„Nikoliv, Jean, to by nepomohlo a trvalo by to moc dlouho, než by se celá záležitost vyřešila. Napište mu, že souhlasím, ale musí si tu cestu přijít zítra vykrokovat.”