Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Na operačním sále: „Sestro, podejte mi tu transplantovanou ledvinu.”
„Tady je, pane doktore.”
„Proboha, sestro, co jste mi to podala, vždyť to je sendvič!”
„Vidíte, pane doktore. Říkala jsem si, že při transplantaci nemám svačit, že si to určitě popletu.”

V tramvaji obdivuje opilec účes stažený do ohonu: „Slečno, vy máte ale krásnej ocas!”
Ta mu odsekne: „Koukejte, hleďte si svýho, jo!”

Ve vzrušené parlamentní debatě napadl jistý poslanec nejistého poslance: „S vámi se bavit, pane kolego, je jako s kozou se modlit. Ovšem koza dá aspoň mléko, kdežto vůl nic!”

Hoří chalupa a v ní leží tři flegmatici.
První říká: „Kluci, hoří!”
Druhý: „Počkáme, přinejhorším nás vynesou.”
A třetí: „Hergot spěte, vy toho nakecáte!”

Bavili se dva kohouti.
„Představ si, že ta moje slepice snesla včera hranatý vejce.”
„A co říkala?”
„Au.”

U gynekologa: „Čekáte dvojčata, paní. Chcete znát jejich pohlaví?”
„Ne, chci se nechat překvapit. Jen mi řekněte - jsou stejná?”
„Ne.”

Dva spolužáci se potkali po několika letech, a tak si povídají v baru nad skleničkou o životě. První říká: „Člověče, opravdu jsem nikdy neznal pojem štěstí, dokud jsem se neoženil.”
Druhý přitaká: „Rozumím ti, u mě to je stejné. Jenže když jsem to zjistil, bylo už pozdě!”

Tři zesnulí jdou do nebe. Aby smazali všechny hříchy, které spáchali, musí vytrpět zlo, které napáchali při svém řemesle. První byl obuvník, druhý krejčí a třetí cukrář. První vstoupil dovnitř, a pak bylo slyšet bolestný křik. Když vyšel ven, ptali se ho, co že mu tam dělali.
„Něco hrozného, přitloukli mi na nohy boty.”
Druhý šel dovnitř, zase bylo slyšet křik, a když vyšel, ptají se ho.
„Příšerné, přišili mi na tělo oblek.”
Cukrář povídá: „Co mně mohou provést, vždyť jsem byl jen cukrář.”
Vešel dovnitř. Začal se ozývat úplně hrozný řev. Když se cukrář vypotácel ven, ti dva se ptají, co bylo.
„Ani se neptejte. Šlehali mi vejce...!”

„Koukni, drahý, opět letí ta stříbrná aeroplána!”
„To není aeroplána, ale aeroplán!”
„Ach, drahý, jaké ty máš dobré oči!”

„Vy rád pijete pivo, že?!” udeří zhurta lékař. „A víte, že se po pivě pomalu blbne?”
Pivař s klidem odtuší: „Doktore, já mám času dost...”