Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Leze chlap do postele a žena mu povídá: „Dnes nic nebude, bolí mne hlava.”
A on na to: „Já to čekal, tak jsem si namazal ptáka ataralginem - lízni si!”

Přijde manžel z práce, sedne si na divan před televizi a volá na manželku: „Maruš, přines mi jedno pivo, než to začne!”
Manželka mu tedy pivo donese, on jej vypije a zase na ni volá: „Dones mi ještě jedno, než to začne!”
Manželka tedy jde a přinese mu pivo. Po chvíli se zase ozve: „Přines mi ještě jedno pivo, než to začne!”
Manželka sice přijde, ale žádné pivo nemá a začne nadávat: „Nejsi doma ještě ani půl hodiny, a už chceš třetí pivo, to je prostě něco hrozného!”
Manžel se na ni podívá a řekne: „Už to začalo!”

Vrátí se pan Kalianko z hospody ještě s dalším hostem a představuje ho manželce: „Tak tohle je soudruh Horák a ten ti jako můj mluvčí zodpoví všechny dotazy!”

Vrací se pan Kalianko z hospody. S vypětím všech sil se vyvrávorá po schodech, vyloví klíče z kapsy a snaží se trefit do klíčové dírky. Najednou se prudce otevřou dveře, za nimi stojí manželka, v jedné ruce třímá váleček na nudle a druhou zahání dcery do pokoje. Pepa okamžitě začne střízlivět a tak ze sebe vyrazí: „Hele, ta hospoda není zas tak špatná. Tam se člověk i něco dozví!”
„Třeba co?”
„No, třeba mi chlapi v hospodě řekli, proč máme tolik holek!”
„No?”
„No víš, ty prášky máš brát TY, ne já!”

„Hele, Pepo, od koho jsi koupil maso?”
„Od tvého milence!” zavtipkuje manžel.
„Cože? Standa dělá v řeznictví?”

„Miláčku, proč jsi celá nahá?”
„To jsou přece šaty lásky, drahý!”
„Hm, no mohla sis je alespoň trochu přežehlit!”

Podezřívavá žena se táže: „Můžeš mi vysvětlit, jak se ti na límec dostala rtěnka?”
„Nemůžu, nevím. Docela jasně si pamatuju, že košili jsem si sundal.”

„Hele, stará, už jsi někdy viděla slepici štěkat?”
„???”
„Ne? Tak se podívej do zrcadla!”

„Venku je tak krásně,” povídá muž manželce, „a ty se dřeš s parketama! Měla bys jít raději na vzduch a umýt mi auto.”

Muž a žena si koupili koberec. Jak ho tak nesli po ulici, muž zakopl a podařilo se mu prohodit koberec jednou výkladní skříní. Bylo to v obchodě se starožitnostmi. Lekli se a šli se dovnitř omluvit. Volali, ale v obchodě nikdo nebyl. Až tu si všimla žena malého muže s turbanem na hlavě, sedícího v tureckém sedu vedle převrácené staré vázy.
„Vy tu pracujete?” zeptala se ho.
„Ne, ale musím vám poděkovat, že jste mě vysvobodili z této staré vázy, ve které jsem byl zavřený celých 200 let.”
„Vy jste teda džin?”
„Ano, a splním vám dvě přání a jedno si nechám pro sebe.”
Po krátké poradě si muž přeje, aby při souloži dlouho vydržel a aby do konce života dostával třímilionovou rentu každý rok. Džin luskne prsty a praví: „Staň se!”
„No a teď bys mi mohl splnit přání Ty,” říká džin mužovi.
„Tak dobře, a co to má být?”
„Když už jsem 200 let neměl ženu, chtěl bych si trochu užít s tvou manželkou. Za to, že je z tebe takový dobrý a bohatý milenec...”
Manželé se poradí a nakonec souhlasí s džinovým přáním. Když si džin se ženou užil, ještě se jí zeptal, jestli jí může položit pár otázek. Žena souhlasí.
„Jak dlouho už jste vdaná?”
„Tři roky.”
„A kolik let je vašemu manželovi?”
„Třicet jedna.”
„A co myslíte? Jak dlouho ještě bude věřit pohádkám?”