Anekdoty, vtipy, vtípky, ftípky, srandičky

Policista vidí houpající se auto, počká, až jsou hotovi a pak zaklepe na okénko: „Budíte veřejné pohoršení, to bude pokuta.”
„Ale my jsme manželé!”
„To nevadí, vy to máte za 500 a manželka 2 000.”
„Proč manželka tolik?”
„Vás jsem přistihl poprvé, ale vaši manželku tento týden už počtvrté!”

Muž a žena si koupili koberec. Jak ho tak nesli po ulici, muž zakopl a podařilo se mu prohodit koberec jednou výkladní skříní. Bylo to v obchodě se starožitnostmi. Lekli se a šli se dovnitř omluvit. Volali, ale v obchodě nikdo nebyl. Až tu si všimla žena malého muže s turbanem na hlavě, sedícího v tureckém sedu vedle převrácené staré vázy.
„Vy tu pracujete?” zeptala se ho.
„Ne, ale musím vám poděkovat, že jste mě vysvobodili z této staré vázy, ve které jsem byl zavřený celých 200 let.”
„Vy jste teda džin?”
„Ano, a splním vám dvě přání a jedno si nechám pro sebe.”
Po krátké poradě si muž přeje, aby při souloži dlouho vydržel a aby do konce života dostával třímilionovou rentu každý rok. Džin luskne prsty a praví: „Staň se!”
„No a teď bys mi mohl splnit přání Ty,” říká džin mužovi.
„Tak dobře, a co to má být?”
„Když už jsem 200 let neměl ženu, chtěl bych si trochu užít s tvou manželkou. Za to, že je z tebe takový dobrý a bohatý milenec...”
Manželé se poradí a nakonec souhlasí s džinovým přáním. Když si džin se ženou užil, ještě se jí zeptal, jestli jí může položit pár otázek. Žena souhlasí.
„Jak dlouho už jste vdaná?”
„Tři roky.”
„A kolik let je vašemu manželovi?”
„Třicet jedna.”
„A co myslíte? Jak dlouho ještě bude věřit pohádkám?”

Manžel v poslední době podléhal často svodům kamarádů a vracel se domů pozdě a v povznesené náladě. Ženě se to nelíbilo a pořádně mu vycinkala. Vynutila si slib, že už se to opakovat nebude. Jenže... kamarádi jsou holt kamarádi. A jak tak jde po půlnoci domů a snaží se být co nejvíc potichu, pochopitelně s botami v ruce, zakopne v předsíni o stolek. Ve snaze chytit balanc chytí jen ubrus a s ním strhne vázu. Ta se rozbije a on si ještě sedne do střepů. Ve snaze nevzbudit ženu se žene do koupelny a shledává šrámy. No jo, ale jak si sám zalepit ty řezné rány na zadku? Vyřešil to po opilecku: Postavil se zády k zrcadlu, učinil hluboký předklon a lepil.
Ráno ho žena budí: „Žes byl zase pod obraz, to mi bylo hned jasný, jak jsi v předsíni zakop. Ubrus na zemi a váza po mamince na cimprcampr - to už jsem si taky přebrala. Jen mi prosím tě vysvětli, co dělají ty flastry na zrcadle!”

Chlápek se plíží pozdě v noci domů a aby nevzbudil manželku, svleče se už v předsíni. Žena se přesto vzbudí, vidí ho nahého a ptá se: „To jsi dneska propil i oblek?”

„Mami, Pepa mi říkal, že by mne zabil, kdybych ho podvedla!”
„Z toho si nic nedělej, tvůj otec mi po svatbě taky tak vyhrožoval a vidíš - jsem tu pořád!”

Ptá se manželka manžela: „Tak jak jsme na tom dnes?”
„Venku minus dva a v peněžence nula!”

Přijde chlapík domů a co nevidí: v jeho posteli cizí chlap... a aby to neměl tak jednoduché, tak s jeho ženou. Neváhal, chytil chlapíka a hybaj s ním do kůlny. Tam milému chlapíkovi vytáhne tu jeho okrasu a chlapík ztuhne hrůzou, když mu ji začne zatahovat do svěráku. Prosí: „Člověče, nedělej to... už to víckrát neudělám.”
Manžel trochu dotáhl a říká: „Však se neboj, jen abys mi neutekl.”
Nato chlapík ztuhne podruhé. Manžel se blíží s pilou na železo. Tak znovu prosí: „Proboha, neřež mi ho... Já se tu víckrát neukážu.”
Manžel se zase jen pousměje a říká: „Vždyť jdu jen upilovat ručku na svěráku, aby ses nemohl odmontovat.”
Ale jako by toho nebylo dost, tak začne manžel brousit velikánský nůž. To už chlapík ztratí nervy a zoufale prosí: „Prosím Tě, neřež mi ho... já to už víckrát neudělám, nikdy víc mě neuvidíš, fakt...”
Manžel už též nevydrží a říká: „Co se tolik bojíš, vůbec Ti ho nechci uříznout, jen Ti brousím nůž... Ty si ho odřízneš sám, jen co zapálím tuhle kůlnu.”

Manželka ke svému muži: „Miláčku, mohl bys opravit tu zásuvku? Nějak se od ní blýskalo, když jsem vytahovala zástrčku od žehličky.”
„Samozřejmě, drahoušku,” odpoví manžel.
Příští den se manželka chystá žehlit, a proto se táže svého muže: „Miláčku, už ta zásuvka funguje?”
„Samozřejmě, že ANO, už můžeš jít zase žehlit,” odpoví muž.
„A zkoušel jsi to?”
„Nezkoušel, myslíš si, že se nechám zabít?”

Žena se ptá manžela: „Viděl jsi někdy zmuchlanou pětistovku?”
„Ne,” říká muž znuděným hlasem.
Manželka tedy před ním zmuchlá pětistovku.
„A viděl jsi někdy zmuchlanou pětitisícovku?”
„Ne.”
„Tak se podívej...” a muchlá před ním pětitisícovku.
Pak se ho ptá: „A viděls někdy zmuchlaných pět set tisíc?”
Muž na to nechápavým hlasem: „Ne...”
„Tak to se jdi podívat, stojí v garáži!”

Muž myje jako obvykle nádobí a rozbije při tom talíř. Potom se hlasem plným naděje ptá manželky: „Budeš tak hodná a dáš mi konečně vyhazov?”